Ani jsme si pořádně neužili zimy a už tady zase budeme mít jaro. Plány, které jsme spřádali během dlouhých večerů za psacím stolkem, můžeme nyní pomalu začít realizovat pod širým nebem. Konečně si v praxi ověříme, co jsme v zimě vymysleli. Jaro se nás na to možná nezeptá, ale sousedé si toho určitě všimnou.

Opět mezi zelení V březnu se rozbíhá zahrádkářská sezóna na plné obrátky. Především je třeba uklidit nepořádek, který se během zimních měsíců nahromadil. Za suchého počasí uhrabeme trávník, odstraníme zimní nástylku ze záhonků, zamáčkneme mrazem povytažené rostlinky a nakypříme půdu. Bude též třeba zalít všechny stále zelené rostliny a jehličnany vysazené na podzim. Svoji pozornost zaměříme rovněž na skalku, kterou očistíme od spadaného listí a dalších rostlinných zbytků. Rovněž pročistíme trsy skalniček a příliš velké rozdělíme. Nezapomeňme ani na okenní truhlíky! Právě teď je vhodná doba k vysázení macešek, sedmikrásek a pomněnek.

Na trvalkovém záhoně Rovněž záhon trvalek bude potřebovat v tuto dobu naši všestrannou péči. Nejprve z něj odstraníme všechny uhynulé rostlinky včetně ulámaných částí stonků. I zde bude potřeba rozdělit přerostlé trsy, kterým při té příležitosti zkrátíme kořeny a vysadíme je na nové stanoviště. Okolo rostlin, které zůstávají na stejném místě, nahrneme zkypřelou půdu a pohnojíme je kompostem.

Nyní nastává rovněž příhodné období k výsadbě záhonových trvalek, skalniček a popínavek, které jsme nestihli z nějakého důvodu vysadit na podzim. Pamatujme přitom na vhodné složení půdy. Zatímco kapradiny vyžadují kyselou půdu obohacenou dostatečným množstvím rašeliny, Clematis – neboli plaménky potřebují naopak půdu zásaditou. S výsadbou nespěchejme a počkejme si, až po dobu několika dní vyšplhá teplota nad nulu, i když letos to asi nebude problém. Nikdy nevysazujme rostliny ani je nepřesazujme do promrzlé půdy.

Výsev letniček Na konci měsíce již můžeme začít v teplejších oblastech s přímým výsevem otužilejších druhů, jako je ostrožka nebo štěničník. Do výsadby choulostivějších letniček na otevřený záhon nám ještě zbývají přibližně dva měsíce, během nichž bychom měli vypěstovat zelené rostlinky schopné samostatného života. Jestliže to chceme stihnout, je v tomto měsíci nejvyšší čas začít s výsevem.

Pokud nevlastníme vytápěný skleník, můžeme využít jeho zmenšeninu z plastu nebo menší akvárium, které umístíme v bytě do kouta s relativně stejnou teplotou okolo 20 °C. Nezáleží ani tak na světle (některá semena je při klíčení přímo třeba zastínit tmavým papírem) jako na vlhkosti a stálé teplotě s minimálními výkyvy. Proto nebudeme „domečky pro semínka“ zprvu umísťovat na okenní parapet, kde praží slunce, ale dáme přednost zátiší na skříni nebo psacím stolu. V uzavřeném prostoru nebudou potřebovat ani tak často zalévat, ale musíme jim pravidelně větrat, aby se uvnitř neusadila plíseň.

Na pytlíčku se semínky nebo příbalovém letáku si najdeme doporučenou teplotu ke klíčení, podle níž jednotlivá semínka roztřídíme. Jen tak se jí budeme moci co nejblíže přiblížit, i když v bytě to není vždycky tak snadné. Semena většiny letniček klíčí při denní teplotě okolo 20 °C, přičemž v noci by neměla klesnout o více než 4 °C. Teplomilné letničky, jako jsou například gazánie, jiřinky, povíjnice, balzamíny, pelargónie, tunbergie a šalvěj, lépe scházejí při trochu vyšší teplotě, mezi 22 až 24 °C. Naopak chladnomilné druhy zastoupené například lobelkou, hlaváčem, fialou, laločnicí, okrasným zelím a některými druhy kopretin nejlépe klíčí při mírnějších teplotách, mezi 14 a 16 °C.

Očekáváme klíčky Při studiu příbalového letáku věnujme pozornost také klíčící době, abychom se zbytečně nestresovali, když se delší dobu nic neukáže. Až se objeví první dva až tři zelené lístečky, můžeme nádobu začít přisvětlovat nebo přesunout na světlejší místo, aby se rostlinky nevytahovaly za světlem. Jak nám květiny porostou, začněme s otužováním a postupně otevírejme kryt na stále delší dobu a zvykejme rostliny na sluneční paprsky. Sledujme bedlivě počasí a za slunečných dnů jim dopřejme dostatečnou vzdušnou vlhkost mlžením.

První cibuloviny Cibuloviny patří k prvním kvetoucím poslům jara na naší zahrádce. Naší pozornosti určitě neunikly bílé kvítky sněženek nebo namodralé krokusy. Můžeme se však již těšit také z rozkvétajících ladoněk, kosatečků a některých druhů botanických tulipánů. Jejich květenství můžeme podpořit přihnojením průmyslovými hnojivy, která aplikujeme už ve chvíli, kdy si všimneme malých rostlinek vyrážejících nad povrch půdy.

Teplomilné druhy, jako jsou jiřinky a hlíznaté begónie a dosny, zatím můžeme připravit na výsadbu v průběhu května. Zatímco jiřinky začínáme v tuto dobu množit řízkováním, begónie a dosny naklademe do bedničky se směsí rašelinového substrátu a písku, kde je mírně zasypeme. Bedýnku pak přeneseme do zastíněné místnosti o teplotě mezi 15 až 20 °C, kde budeme udržovat přiměřenou vlhkost. Po narašení je přesadíme do květináčů o průměru 12 až 14 cm, ale nadále ponecháme v teple a jenom postupně je budeme otužovat. -šum-Foto: Archiv In,