Pokud jsme vlastníky vytápěného skleníku nebo alespoň teplého pařeniště, nemohla nás dlouhotrvající zima zaskočit a nyní podle plánu už můžeme zásobit kuchyňský stůl vlastním salátem a ředkvičkami, nebo koprem, které jsme stačili před koncem zimy vysít.

První sklizeň Vzhledem k tomu, že zahrádka byla převážnou část března ještě pod sněhem, pustíme se konečně i do sklizně přezimované zeleniny na otevřeném záhoně. Bude to například pastinák, černý kořen, pór a kadeřávek. Náš jídelníček může ovšem zpestřit i pozdě rašící pažitka a nať z cibule. Koncem měsíce dojde také na špenát a zimní salát. Pěstujeme–li na svém záhonku také mangold, můžeme si pochutnat na jeho čerstvě vyrážejících listech, které kromě šťavnatých čepelí nabízejí i bělavé řapíky. Jarní vitamíny nám nabízí i chřest, kde kolem starších rostlin prorůstají nahrnutou zeminou už bělavé výhony.

Příprava půdy Než se s plnou vervou pustíme do vysévání nové zeleniny, je třeba vhodným způsobem upravit půdu. Na zrytých záhonech rozbijeme motyčkou nebo železnými hráběmi větší hroudy a nejméně 14 dní před vlastním výsevem vpravíme do země kompost nebo jiné organické hnojivo. Pokud jsme zde měli rostliny na zelené hnojení odolné proti zimě, jako je vikev nebo žito, posekáme je a pomocí rycích vidlí půdu obrátíme a zkypříme. Na konec, těsně před výsev, ještě půdu důkladně rozmělníme, hladce uhrabeme a podle druhu osiva vyznačíme řádky pro semena.

Zelené hnojení Záhonky, které chceme osít nebo osadit pozdní zeleninou, je zbytečné nechávat ležet ladem, když je opět můžeme osadit rostlinami na zelené hnojení. Ve všech druzích půdy nám dobře poroste například vlčí bob, špenát, směska a jetel. Ostatní rostlinky už vyžadují určitý druh půdy a je dobré si při jejich výběru pozorně přečíst návod. Ve vlhčích půdách nám například nejlépe poroste polníček, zatímco v suchých pohanka a bob. V kyselých půdách se dobře daří saradele, zatímco vičenec dává přednost půdám vápenitým. Do neutrální zeminy pak můžeme s úspěchem vysít ředkev olejnou.

A co můžeme vysévat? Je toho poměrně dost. Většinou máme ještě od března rest v podobě, ředkviček, ředkve, mrkve, cibule, černého kořene, špenátu, mangoldu, černého kořene, čekanky a pastináku. Až nám tedy jarní sluníčko prohřeje zem, neváhejme a šup s nimi na záhon. Od začátku našeho měsíce už lze podle kalendáře vysévat ranný hrášek, červenou řepu, hlávkový a ledový salát, brokolici, květák kedlubnu a hlávkovou i růžičkovou kapustu. Na konci měsíce – po Velikonocích, můžeme do volné půdy vysít i červené nebo bílé zelí.

U pozdních zeleninových odrůd nemusíme s výsevem spěchat a naopak si rozdělit tuto práci přibližně do dvou týdenních úseků. Rozhodně tím nic nezmeškáme, ale naopak se budeme na konci vegetačního období těšit ze stále nové sklizně, kterou můžeme postupně konzumovat.

Vysoký záhon Po jarním úklidu nám zůstala na zahrádce určitě spousta nejrůznějších zbytků zeleniny i jiných rostlin, které je dobré zužitkovat. Samozřejmě je můžeme použít na nově zakládaný kompost, ale je tu ještě jedna možnost, která se v poslední době hojně využívá v ekologickém zemědělství. Jedná se o tzv. „vysoký záhon“, který do určité míry supluje kompostér, záhon a pařeniště dohromady. Připomíná sice hrobeček bez rovu, ale pro pěstované rostliny je bohatou zásobárnou živin i tepla.

Pro jeho vybudování si vybereme plochu o doporučené šíři 2 m a libovolné délce orientovanou severojižním směrem nebo na západ. Z ní odstraníme rýčem drny a navršíme zde menší hromadu z rozřezaných větví a dalšího zahradního odpadu. Na její povrh pravidelně rozložíme obrácené drny a na nich uděláme další vrstvu ze surového kompostu smíchaného se zahradní zeminou. Vše řádně uplácáme a několikrát pokropíme, aby se hmota slehla a hromada stala kompaktní. Pak zde můžeme s úspěchem sázet zejména teplomilné druhy zeleniny, jako je dýně, melouny apod. Často se na takové záhonky přidává i zelí nebo kapusta a mezi ně vysazují afrikány, které odpuzují škůdce.

Fólie a netkaná textilie Chrání rostliny nejenom před nepřízní počasí, ale i proti větrům a do určité míry také proti škůdcům. Mimo to díky zvýšené teplotě a relativní vlhkosti podporují i klíčení a růst mladých rostlinek. Fólie obvykle napínáme na kostry z lehkých kovů, aby nám nahradily skleník. I netkané textilie můžeme napnout na rám, často však stačí je na koncích pouze zatížit a při růstu postupně povolovat, dokud rostlinky nezesílí a kryt se stane zbytečným. Výhodou netkaných textilií je, že propouštějí dostatek vzduchu a nevytvářejí tím pádem podmínky pro vznik houby. K nejmodernějším ochranným prostředkům patří perforované nebo prořezávané fólie, které spojí užitné vlastnosti obou předchozích prvků. Ve výbavě moderního zahrádkáře by určitě neměly chybět.

-sum-