Druhý prázdninový měsíc je pro pěstitele ovoce ve znamení sklizně. Zatímco ve vyšších polohách ještě dozrávají rybízy a maliny, v teplejších oblastech se naplno rozbíhá sklizeň meruněk, broskví a letních jablek. Díky letošnímu počasí si už můžeme pochutnat i na ostružinách, které obvykle sklízíme až ke konci srpna. Na nedostatek vitamínů si tedy rozhodně stěžovat nemůžeme. Je ovšem třeba si udělat i nějaké zásoby na zimu, a proto se rychle chopme koštěte, kyblíku s vápnem a dejme se do smýčení úložní komůrky. Co nás čeká? V srpnu začíná hlavní sklizeň jádrového i peckového ovoce. Pravidelně kontrolujeme dozrávající plody a odstraňujeme všechny nahnilé nebo napadené kusy. I ty však můžeme dále třídit. Mírně červivé nebo svraštělé ovoce lze vykrájet a použít na kompoty, marmelády nebo džusy, značně poškozené zásadně likvidujeme. Nepoužíváme k tomu kompost, ani je „tajně“ nevyhazujeme do škarpy na okraji osady, kde by se stalo ohniskem potenciálních chorob, které by zpětně zasáhly třeba i naši zahrádku. Nejvhodnější způsob je vykopat v rohu zahrady hlubokou jámu, kam svezeme napadené ovoce, zasypeme vápnem a teprve následně zahrneme zemí. Obsypané větve podkládáme vidlicovými vzpěrami, popřípadě odstraňujeme neduživé kusy, které by stejně nedozrály a zbytečně ubírají sílu zdravému ovoci. Vyskytnou-li se na jabloních ve větším množství krvavé mšice, na které nás upozorní zčervenání a deformace listů, sáhneme co nejdříve po ochranném prostředku. Může to být Mospilan 20 SP, Pirimor 25 WG nebo 25 WG/WSB, Zolone 30 či Sumithion Super. Už při výběru si řádně pročtěme návod a dodržme předepsanou délku ochranné lhůty. Proti vosám zavěsíme do korun stromů speciální lapače, lze však použít i PET láhev naplněnou přibližně do jedné třetiny sladkou šťávou nebo pivem. Odplozené jahody Z jahodových keříčků pravidelně odstraňujeme staré listy a nežádoucí výhony, které rostlinu zbytečně vysilují. Pokud si ovšem chceme z nejlepších trsů vypěstovat další rostliny, zahrneme výběžky zemí nebo založíme do zapuštěných kelímků s dobrou výživnou půdou, aby zde zakořenily. Vždyť nejlepší plody nám dávají jahody zasazené loňského roku! Až se ujmou a dostatečně zakoření, přesadíme je na záhon s dobře prohnojenou půdou, který zastíníme proti přímým slunečním paprskům. Pokud jsme to neudělali už dříve, pokryjeme půdu pod keříky slamnatým hnojem nebo alespoň zakryjeme mulčovací vrstvou. Zabráníme tím vysychání půdy a docílíme zdravého růstu. V případě, že si chceme pořídit nové odrůdy jahodníků, měli bychom se pro sazeničky vypravit co nejdříve, protože tento měsíc je optimálním, ale také posledním vhodným obdobím. Čím dříve rostlinky zasadíme, tím vyššími výnosy nás odmění v příštím roce. Řez višní a třešní Višně je na rozdíl od většiny ostatních ovocných stromů nejlepší prořezat okamžitě po sklizni. Většina odrůd plodí pouze na jednoletém dřevě, kterému je třeba dopřát co nejvíce světla. Nejlepší je, když odstraníme všechny oplozené výhony až po nově vyrostlé silné letorosty, které jsou co nejblíže rameni. Poté samozřejmě odstraníme všechny zaschlé či jinak poškozené a překážející větve, jako to děláme u všech ovocných dřevin. K posílení tvorby nových jednoletých výhonů je vhodné využít ještě jednoho řezu, ale ten si necháme až na období vegetačního klidu. Pak mladé letorosty mírně zkrátíme na dvouočkový čípek, takže nám zde příští rok vyrostou dva výhonky. Třešně prořezáváme obdobným způsobem jako višně. Základní podmínkou je, aby budoucí plodové dřevo mělo dostatek světla. Tyto dřeviny však plodí především na dvouletých výhonech, takže při prořezávání nebudeme tak razantní a začneme odstraňovat až tříleté větve. Prosvětlení bobulovin V srpnu můžeme rovněž důkladně prořezat i lesní ovoce a ostatní bobuloviny, i když možných termínů k řezu je více. Může to být třeba časně z jara, ale proč odkládat něco, co lze udělat již teď. U červených rybízů a angreštů odstraníme těsně u země zejména přestárlé výhony, které poznáme podle zřetelně tmavšího dřeva. Současně odřízneme i výhony ležící téměř na zemi, dále slabé a neduživé, ale i příliš nahloučené, připomínající koště. Důkladně probereme také pruty vyrůstající přímo z kořenů, přičemž ponecháme jeden až dva mimořádně silné, které budou sloužit jako náhrada za starší odplozené výhony. U angreštu a červeného rybízu by po takovém prosvětlení mělo zůstat 8 až 12 silných a pravidelně rozdělených prutů. Určitý rozdíl je v tom, že červený a bílý rybíz plodí hlavně na dvou až pětiletých větvích, zatímco černý rybíz poskytuje nejlepší úrodu na jednoletých výhonech. U angreštu pak jsou nejvýnosnější jedno až dvouleté výhony.

-ra-Fot: www.isifa.com