Ani jsme se nenadáli a prázdniny jsou pryč. Těšili jsme se, že si ještě užijeme sluníčka, a slibovali si, co všechno ještě dokončíme, ale začátek tohoto měsíce byl opravdu nepříjemný. Podle předpovědi nás však babí léto určitě nemine a zahrádka si nás užije víc než dost. Co nás zde tedy čeká?

Ochrana před chladem Září je měsíc zrádný. Často se dostaví noční mrazíky, které záhy pominou, ale za tu krátkou chvíli dokáží zničit teplomilné rostliny. Je však zbytečné, abychom narychlo sklidili všechna rajčata a papriky, když nám mohou poskytovat úrodu minimálně další měsíc, někdy i dva. Stačí, když je ochráníme kryty z plastických fólií, které výrazně prodlouží jejich vegetační dobu. V případě výraznějšího oteplení je můžeme dočasně odstranit. Otužilejším rostlinám můžeme vegetační dobu prodloužit tím, že záhon namulčujeme posekanou trávou.

Čerstvý salát Jak jinak bychom se připravili na nastávající zimu než čerstvou zásobou zimního salátu. Začátkem měsíce jej můžeme ještě vysévat do mělkých řádků vzdálených okolo 20 cm a později ho vyjednotit, aby se vzdálenost mezi jednotlivými rostlinkami pohybovala okolo 30 cm. Pokud dáme přednost předpěstované výsadbě, máme ještě čas do konce měsíce. Do této doby si můžeme v klidu zrýt záhony, obohatit je humusem a nechat trochu slehnout. Vysazovat budeme do sponu přibližně 25 x 30 cm. Nedělejme mezi rostlinami odvodňovací brázdičky, jejich účinek bývá často zcela opačný. Při tání se v nich zdržuje voda, která v noci zamrzá až ke kořínkům.

Máme-li volné pařeniště či jiný prostor, který lze přes zimu zakrýt, není určitě od věci vysadit několik rostlinek také sem. Získáme čerstvý salát už ke konci března, zatímco z otevřeného záhonu budeme moci sklízet až o měsíc později.

Zimní česnek Ke konci měsíce vysazujeme na otevřený záhon ještě česnek. Připravíme si pro něj humózní půdu s dostatkem vápna, nesmíme ji však hnojit močůvkou nebo čerstvým hnojem. Rostliny by pak s největší pravděpodobností špatně vyzrály a navíc by byly napadány škůdci a chorobami. Nejlépe uděláme, když lehce zryjeme sklizený a z dřívějška prohnojený záhon po okurkách nebo košťálovinách. Naopak nevhodnými předplodinami jsou cibule a pór, ale též rajčata a brambory.

Jestliže si půjdeme kupovat sadbový česnek, nezapomeňme se zeptat, zda se jedná o zimní odrůdu a jestli jsou stroužky mořeny. Využijeme-li vlastních zásob, je dobré si rovnou koupit vhodný mořicí prostředek proti háďátku zhoubnému. Obvykle se používal pětiprocentní roztok Sulky (1:19), do kterého se stroužky namáčely na šest až 12 hodin. Proti houbovitým chorobám lze sadbu mořit čtyřprocentním roztokem Fundazolu.

Pro sadbu používáme jen dobře vyvinuté stroužky z obvodu palice. Vysazujeme je v řádcích do slehlé půdy, aby se rozmezí mezi řádky pohybovalo od 20 do 30 cm a vzdálenost mezi jednotlivými rostlinami byla asi 8 cm. Stejná – tedy osmicentimetrová má být hloubka pro uložení stroužků, takže použijeme sázecí kolík. Po výsadbě ještě záhon udusáme pomocí prkénka nebo válce a mírně zalijeme.

Pažitka k rychlení Je další aromatickou rostlinou, jejímuž množení bychom měli hned na začátku podzimu věnovat pozornost. Lze ji též vysévat, ale v tuto dobu ji množíme zásadně dělením trsů. Ty nejprve vyryjeme ze záhonů, položíme na suché místo, kde pozvolna ukončí růst a zatáhnou se. Pak je vsadíme do kořenáčů, které vyneseme ven a počkáme, dokud mírně nepromrznou. Poté je přeneseme do sklepa nebo do prázdného pařeniště a občas mírně zalijeme. Zde mohou zůstat až do jara, kdy je opět vysadíme na záhon, ale můžeme je též postupně vynášet do světlé místnosti k rychlení. Nepospíchejme však příliš, potřebují určitý čas k odpočinku. S rychlením bychom neměli začínat dříve než na začátku zimy.

Špenát doma i na zahrádce Zpočátku měsíce ještě můžeme pokračovat ve výsevu špenátu pro podzimní sklizeň. Vzhledem k tomu, že má krátkou vegetační dobu – 30 až 45 dní a dobře snáší chlad, můžeme to ještě do příchodu zimy stihnout. Od poloviny září už můžeme začít s výsevem špenátu k přezimování, který však budeme sklízet až v dubnu. Semena vysejeme do řádků v rozmezí 20 až 25 cm asi 2 cm hluboko. Po vzejití rostliny okopeme, popřípadě vyjednotíme na vzdálenost asi 10 cm.

Tato zelenina se však dá pěstovat i doma v bytě. Pokud ji nepostavíte přímo k radiátoru, snáší dobře i ústřední topení. Do hrnků s humózní zeminou vysejeme po dvou semenech, do truhlíku o délce 50 cm jich dáme 6 až 8. Pak ji ale musíme pravidelně zalévat, aby zem neproschla. Během vegetace rostliny přihnojujeme menší dávkou Cereritu, který odpočítáme po zrnkách. Na jeden hrnek o průměru 15 cm jich dáme 6 až 8, na půlmetrový truhlík 10 až 15. Listy sklízíme postupným protrháváním.

-ra-Foto: www.isifa.com