Známé české přísloví říká: „Co červenec neusmaží, srpen nedopeče“. A ten letošní první prázdninový měsíc se tentokrát, zdá se, snaží o sto šest. Díky tropickým teplotám jsme poněkud zmalátněli, a mnozí z nás mají pocit, že péči o zahradu lze omezit jen na hojné zalévání. Jenže okrasná ani zeleninová zahrádka nám nedá jen tak líně klimbat.

Sázení, množení, případně přesazování

Na počátku července můžeme vysévat ještě rychle rostoucí dvouletky, jako jsou sedmikrásky nebo macešky a současně přepichujeme dvouletky vyseté v květnu a v červnu. V druhé polovině měsíce dojde již na přepichování dvouletých rostlin z časných jarních výsevů. Cibulnaté rostliny, které jsme se rozhodli množit generativním způsobem, lze v tuto dobu vysévat do truhlíčků i na otevřený záhon. Ten by ale neměl být vystaven prudkým slunečním paprskům, aby půda nikdy zcela nevyschla.

Nastává rovněž poslední možnost k vyjmutí cibulí tulipánů, které už jistě shodily listy a zatáhly se. Na nové stanoviště je vysadíme pravděpodobně na podzim, zatím je ale uložíme na suché a chladné místo do popsaných krabic. Botanické tulipány (většinou nižšího vzrůstu nebo pruhované) mohou zůstat na jednom místě třeba tři roky.

Do konce měsíce by se rovněž měly přesadit narcisy. Ty mohou sice zůstat na stejném stanovišti i více let, ale když přehoustnou, je třeba vyjmout rostliny ze země, očistit je, oddělit dceřiné cibule a ihned zasadit. Hledáme-li pro tyto rostliny nové stanoviště, můžeme ho nalézt mezi trvalkami nebo jarními cibulovinami. Narcisy však můžeme pěstovat i v samostatných skupinách.

Boj se škůdci Zvláště v horkých dnech napadají většinu kvetoucích rostlin mšice listové. Při menším výskytu je můžeme likvidovat pomocí výluhu z pálivých kopřiv, nápomocná nám mohou být i slunéčka sedmitečná. Pokud přirozená ochrana nezabere, můžeme sáhnout k roztoku z mazlavého mýdla nebo k chemickým přípravkům, jako je Pirimor 25 WG nebo Aztec 140 EW.

Vitamíny z vlastní zahrady V zeleninové zahradě, po sklizených předplodinách, můžeme sázet rané odrůdy květáku, kedluben a kadeřávku nebo předpěstované sazenice póru. Druhá polovina měsíce je pak vhodná k výsevům hrášku, hlávkového salátu, čínského zelí, endivie a polníčku, na konci července je třeba vysévat také špenát. I zeleninové záhonky bychom měli pravidelně a vydatně zalévat.

Dále sledujeme sazenice česneku, kdy jim začne žloutnout nať a měknout naťový krček. V tomto stádiu je vyjmeme ze země, oklepeme a necháme oschnout na chráněném místě – nejlépe pod přístřeškem. Teprve po dvou až třech týdnech oddělíme nať a uložíme česnekové palice na suché a chladnější místo.

Je třeba bedlivě sledovat listy rajčat, okurek, cibule a brambor, zda se na vrchních nebo spodních částech nevyskytují plísně. Universálním prostředkem proti těmto chorobám je Acrobat MZ nebo Ortiva. Preventivně lze výskytu plísní zabránit prosvětlením záhonků a opatrným zaléváním přímo do brázd, čímž se vyhneme přemokření listů.

Tyčkovým rajčatům je třeba ke konci měsíce seříznout vrcholky, aby se plody do konce vegetace dobře vyvinuly a dozrály. K hnojení používáme především ve vodě rozpustná hnojiva se stejným zastoupením dusíku, fosforu a draslíku. Rostliny zavlažujeme ve večerních hodinách přímo ke kořenům. Příliš vydatná „sprchová“ zálivka v období sucha způsobuje popraskání plodů! Zahradu tedy zaléváme dostatečně, ale s mírou. -šum- Foto: http://www.profimedia.cz/