Říká se, že v září celá příroda září, a zahledíme-li se do okolní krajiny, musíme dát lidové moudrosti za pravdu. Vzduch bývá průzračný jak víno a za jasných slunečných dnů je vidět až k dalekým obzorům. Teplé jasné barvy se předhánějí na květech i plodech, ale pilný zahrádkář nemá na pozorování vší té krásy příliš času. Na zahrádce ho čeká tolik neodkladné práce, že neví, kde dřív začít. Proto je vhodné si všechno v klidu rozplánovat a s chutí se pustit do díla.

Sklízíme mečíky

Ke konci léta bedlivě sledujeme mečíky, zda nezačínají uvadat. Jakmile zjistíme, že jim žloutnou listy, můžeme se pustit do sklízení. Nejprve jim odlomíme nadzemní část, zatímco podzemní necháme oschnout. Následně oddělíme zbytky staré hlízy s kořeny, vybereme drobné hlízky (nazývané též brut nebo korálky) a uložíme je v chladné místnosti do bedýnky s mírně vlhkým pískem. Velké hlízy necháme při vyšší teplotě do 30 °C necelý týden sušit, načež jim odstraníme svrchní obalovou vrstvu a uložíme v chladu – tentokrát však v suchých dobře větraných lískách. Kdybychom nechali hlízy přes zimu v zemi, pomrzly by.

Sázíme cibuloviny

Zatímco cibule jedněch rostlin putují pod střechu, jiné čeká cesta naprosto opačná. V tuto dobu bychom měli na záhonky, ale i do trávníků a do skalek vysadit cibule narcisů, tulipánů a lilií (kromě bílé), které nám vykvetou příští rok na jaře. Skoro všem cibulovitým rostlinám vyhovuje hlinito-písčitá půda s propustným podložím. Ještě před výsadbou je dobré zeminu prohnojit kostní moučkou. Cibule sázíme klíčkem nahoru v přiměřených vzdálenostech do jamek vyhloubených kolíkem, aby nad každou zůstala 5 až 10 cm silná vrstva hlíny. Místo výsadby si označíme jmenovkou, abychom ho později omylem nezryli nebo neosadili něčím jiným.

Skalka

Přes léto nám dost možná zplaněla. Pokud jsme ji týden co týden pečlivě neopečovávali, rozbujely se nám do všech stran nejenom skalničky, ale i plevel. A ten musí nyní na konci léta pryč. Spousta plevelných rostlin neodpočívá ani v zimě, a proto musíme být při pletí velmi pečliví. Současně probereme trsy všech vytrvalých rostlin, zbavíme je zaschlých listů a rozdělíme. Na mnoha místech bude třeba doplnit zem, kterou vymlel déšť nebo jsme ji vynesli s kořeny plevelů. Nezapomeneme zkontrolovat usazení kamenů, vyviklané podložit hlínou a pevně usadit.

Trvalky a dvouletky

Potřebujeme-li rozsadit nebo zasadit nové trvalky, je k tomu nyní optimální příležitost. Nové stanoviště zbavíme všech plevelů a záhon vyhnojíme. Všem rostlinám pečlivě rozprostřeme kořínky, aby se během krátkého času, který jim ještě zbývá, stačily co nejlépe uchytit. Na trvalá stanoviště rozsadíme také dvouletky. Pamatujme, že právě zde budou kvést, a proto vybíráme vhodné stanoviště tak, aby svým květenstvím a jeho dobou co nejlépe zapadly mezi ostatní rostliny.

Královny zahrad

Chceme-li si příští rok zpestřit zahrádku pestrobarevnými květy růží, zbývá nám zhruba ještě měsíc, abychom si vybrali vhodné odrůdy. Můžeme k tomu využít i celostátní výstavy Země živitelka či jiných menších akcí. Zbývající čas využijeme k úpravě budoucího stanoviště, které už v říjnu pouze osadíme.

Růže se vysazují na slunečná nebo mírně zastíněná stanoviště s lehčí hlinito-písčitou půdou, kterou je však potřeba nejméně půl metru do hloubky důkladně prohnojit kompostem nebo doplnit speciálním substrátem. Jáma musí být alespoň 40 cm široká, nezapomínejme však, že jednotlivé odrůdy potřebují určitý prostor. Keříky proto sázíme v takovém rozmezí, aby nebyly přehuštěny, nebo naopak mezi nimi „profukovalo“.

Před vysazením zkrátíme rostlinám asi o jednu třetinu kořínky a zaschlé odřízneme úplně. Nejméně 2 hodiny před výsadbou je postavíme do nádoby s odstátou vodou, popřípadě ještě vykoupeme v jílovité kaši. Po udusání a důkladném zalití nakopčíme kolem kmenů 15 až 20 cm vysokou vrstvu zeminy, která je bude chránit až do jara.

Pravidelné stěhování

Koncem léta je třeba začít s postupným přemísťováním rostlin v nádobách pod střechu. Nejprve přijdou na řadu tropické pokojové květiny, palmy a kaktusy, kterým by mohly uškodit chladné ranní mlhy. Musíme je ale zbavit všech zaschlých částí a zkontrolovat, zda se v nich neusídlili slimáci či jiná havěť. Před stěhováním je důkladně osprchujeme a necháme oschnout. Ostatní rostliny mohou ještě zůstat venku, ale měli bychom ukončit jejich přihnojování. Azalkám chladnější zářijové počasí vyloženě prospívá - lépe jim vyzrávají květní pupeny.

Muškáty, petúnie a další letní květiny v truhlících přestávají za chladného počasí kvést, a proto je můžeme s klidným srdcem vyměnit například za chryzantémy, jejichž „sezóna“ teprve nastává. Dobře se ovšem budou vyjímat i trvalky, jejichž listy se na podzim nejvíce vybarvují.

-šum-

Foto: http://www.profimedia.cz/