Mezi exotické užitkové rostliny, které se dají s úspěchem pěstovat i v našich podmínkách, patří bezesporu topinambury neboli slunečnice hlíznatá, latinsky Helianthus tuberosus. Na běžném trhu je často objevíme jako sladké brambory, ale musíme si dát pozor, co doopravdy kupujeme. Pod tímto názvem jsou často nabízeny také batáty, jejichž hlízy rovněž připomínají brambory, mají nasládlou chuť a pocházejí z oblastí obdobné zeměpisné šířky. Pro nás jako konzumenty bude důležité, že topinambury obsahují místo škrobu inulin, díky němuž jsou řazeny spíše mezi dietní potraviny, i když se dají velice chutně upravit.

Trocha historie

Původní domovinou topinamburů je Střední Amerika - zejména povodí řeky Mississippi, kde je jako plevelné rostliny začali pěstovat indiáni kmene Hurónů. Plodiny se postupně rozšířily i mezi ostatní kmeny a v roce 1616 se dostaly do Anglie. Jejich šlechtěním se pak zabývali především němečtí pěstitelé, takže dnes můžeme natrefit na různé odrůdy lišící se především barvou slupky, která může být červená, žlutá nebo bílá. Hlavním přínosem šlechtitelského snažení však jsou daleko větší hlízy, které se již chaoticky nerozrůstají do všech stran, ale vytvářejí kompaktní bal pod stonkem rostliny.

Zkusme to také!

Topinamburům se lépe daří na jednom stanovišti, kde si vytvoří své „teritorium“. Je vyzkoušeno, že víceletým pěstováním na stejném místě (nejméně 5 let) neklesá jejich produkce a na rozdíl od řady jiných druhů zeleniny se u nich ani trochu nesnižuje odolnost vůči chorobám nebo škůdcům. Podstatná je i skutečnost, že tyto rostliny dorůstají do výšky 2 – 3 metrů, takže mohou tvořit i přirozenou kulisu nebo působit jako živý plot na okraji zahrady.

Vegetační doba topinamburů je 4 – 6 měsíců, ale na rozdíl od brambor nemusíme kořenový bal vyrývat úplně celý. Stačí, aby v zemi zůstalo několik hlíz, které snadno přečkají zimu a druhým rokem se velice bujně rozrostou.

Pěstování je nenáročné

Topinambury potřebují dobře prohnojenou půdu - nejlépe rozloženým kompostem nebo chlévským hnojem. Pro začátek je dobré zapravit do půdy i minerální hnojivo s obsahem dusíku. Sadbové hlízy (40 – 60 g) sázíme zjara ve sponu 70 x 30 cm do hloubky 12 až 14 cm. Další péče je obdobná jako u brambor, to znamená udržovat mírně vlhkou zem a občas kypřit její povrch. První sklizně se dočkáme na podzim, v dalších létech již budeme moci sklízet od jara po celou vegetační sezonu.

Zimní zásoby

Vzhledem k tomu, že úroda topinamburů bývá poměrně vysoká (5 až 7 kg z jednoho čtverečního metru), je pravděpodobné, že po pozdní „generální“ sklizni nestačíme všechny během krátké doby zkonzumovat a budeme si chtít něco uložit. Máme-li již zkušenosti s bramborami, nebude to pro nás nic složitého. Hlízy topinamburů mají navíc tu výhodu, že jsou odolné proti chladu a dokonce ani mráz jim neubere na chuti. Na druhé straně je však musíme chránit před vysycháním, protože mají tenkou slupku. Aby si uchovaly svěžest, bude třeba je zabalit do fólie nebo založit do bedýnky s pískem. Tu musíme umístit v chladném a vlhkém prostoru, v teple by nám začaly klíčit.

-ra-Foto: www.profimedia.cz