Zcela určitě se na balkoně nebo okenním parapetu bude dařit nízkým aromatickým druhům zeleniny. Všechny mají rády teplo a sluníčko a nepotřebují mnoho vody. Na zahrádce nám většinou porostou bez větší péče, ale v květináči by bez zálivky dlouho nevydržely. Na rozdíl od venkovních podmínek také potřebují trochu výživnější půdu, kterou si můžeme namíchat třeba ze dvou dílů zahradního substrátu a jednoho dílu říčního písku. Domácí sklizeň provádíme obvykle dvakrát během vegetačního období, ale vždy je třeba ponechat alespoň 10 cm vysokou nadzemní část, aby kořeny znovu dobře obrostly.

Pro kořeninové druhy zeleniny je typické, že je nepěstujeme pouze pro kuchyň, ale též pro jejich nezaměnitelné aroma a příjemný vzhled. Důležitá je i skutečnost, že většinu rostlinek můžeme nechat růst společně v jedné nádobě, což zvyšuje estetický dojem. Pokud chceme mít doma něco skutečně pěkného, pořídíme si vysoký květináč s otvory po celé jeho ploše – tzv. petrželák, kam můžeme navrch zasadit třeba pažitku a z postranních otvorů nechat vyrůstat bazalku, kerblík nebo tymián aj. Fantazii se v tomto případě meze nekladou. Samotný petrželák můžeme také zavěsit, a pak už si doma budeme připadat jako v botanické zahradě.

Voňavý tymián miluje sluníčko a snese i sucho

Tymián je vytrvalý asi 40 cm vysoký dřevnatý keřík s drobnými eliptickými lístky a nachovými kvítky. Ke zdárnému růstu potřebuje slunné místo a poměrně dobře snáší sucho. Můžeme si ho vypěstovat ze semínek, která je však třeba zasadit nejpozději v březnu. Většinou si však kupujeme předpěstované rostlinky, které je nejlepší zasadit během května. Pěstovat ho můžeme jako solitér i společně s jinými rostlinkami. Pak mu ale musíme dopřát alespoň 40 cm životního prostoru. Budeme-li si ho chtít rozmnožit, je nejlepší vegetativní způsob, kdy starší trsy přihrneme zemí a nově vyvinuté výhonky oddělíme a znovu zasadíme.

Pro kuchyňské potřeby využijeme především 5 až 8 cm vysokou nať, kterou odřezáváme dvakrát až třikrát během vegetace. Poprvé, když se tvoří květní poupata, a naposled v polovině září. Je to poslední termín, aby rostlina stačila znovu obrazit a připravila se k přezimování.

Listy tymiánu obsahují v čerstvém stavu velké množství vitaminu C, a proto je používáme zejména pro ochucení do zeleninových salátů. Vynikající je tymián citrónový. Sušené lísky pak používáme k dochucení polévek, omáček, masa, nakládané zeleniny, lze je však přidávat do pomazánek a dokonce i do medu.

Majoránka je nejlepší na začátku květu

Majoránka je jednoletá asi 25 cm vysoká rostlina s drobnými jemně plstnatými lístky, která kvete od července do září. Lze ji pěstovat přímo ze semínek, která vysejeme brzy na jaře do květináče, běžnější je však předpěstování a rozsazení na vzdálenost 15 až 20 cm. Vyžaduje slunnou polohu a poměrně živnou půdu. Nať sklízíme poprvé v červenci na začátku plného květu, kdy je nejkvalitnější. Úplně nejlepší bývají tzv. šištice, což jsou nahlučené listence a květy z horní části rostliny, které obsahují největší množství silic. Do další sklizně se můžeme pustit nejdříve za pět týdnů, ale ta už nebude tak kvalitní. Pozor - po sestřižení musí zůstat alespoň 5 cm vysoká nať, aby rostlina mohla znovu obrazit.

V kuchyni se majoránka používá jako koření do polévek, salátů, ale i k masu nebo do pokrmů z brambor. Bez její příchuti si vůbec nedovedeme představit staré známé bramboráky, používá se však i k přípravě pizzy. Ze sušených listů se připravují léčivé čaje, které jsou dobré zejména při nachlazení. Pokud si je však budeme sušit sami, snažme se je co nejdříve spotřebovat, protože nesnášejí dlouhé skladování.

Na saturejku si připravíme masivní truhlík

Saturejka je rovněž jednoletá rostlina vysoká 20 až 30 cm, která pronikavě voní. I tuto rostlinu lze pěstovat z přímého výsevu, výhodněji však z předpěstovaných sazenic. Pokud nám zavoní natolik, že ji budeme chtít pěstovat ve větším množství, připravíme si masivní truhlík, protože se sází do sponu 20 x 30 cm. Každopádně pro ni vybereme slunné stanoviště, které připomíná její původní domov.

Se sklizní můžeme začít, když se objeví první narůžovělé, bílé nebo nafialovělé kvítky, což bývá od července až do zimy. Nejvíce silic obsahují chloupkaté listy, přičemž nejaromatičtější jsou mladé vrcholové lístečky. V domácích podmínkách je sklízíme po jednotlivých kusech postupnou probírkou.

Využití saturejky v kulinářské praxi je skutečně široké. Používá se ke kořenění masa, zvláště zvěřiny, drůbeže a ryb. Přidává se ovšem i do nálevů k nakládání zeleniny a kysaného zelí. Společně s její natí se také vaří luštěniny nebo houby. Ale pozor! Ať už ji využijeme k dochucení čehokoliv, používáme vždy celé listy nebo nať, protože po rozkrájení chutná hořce.

Nenáročný kerblík

Kerblík je další jednoletá aromatická rostlina, kterou můžeme pěstovat v domácí zahrádce, aniž bychom si dělali starosti s přezimováním. Má jemné, bohatě zkadeřené listy, které se podobají nati kadeřavé petržele. S jeho umístěním to budeme mít jednodušší než s předchozími rostlinami, protože se mu daří jak na slunci, tak v polostínu. Snazší je to i s výsevem. Ten můžeme bez problémů provádět od dubna až do září. A když už jsme u těch výhod, nesmíme zapomenout ani na sklizeň natě. S tou můžeme začít už za měsíc a pokračovat celé vegetační období.

Při přípravě pokrmů se používá především jako koření do polévek, omáček a masitých jídel, ale též jako příloha různých pomazánek nebo ozdoba chlebíčků.

Bazalku je třeba ochránit před průvanem

Bazalka je také jednoletá rostlina s velmi aromatickými listy příjemné hřebíčkové vůně. Na rozdíl od předchozích druhů je však náročnější na teplo a vadí jí průvan. Měli bychom ji proto vždy umístit na slunném a chráněném místě, kde ji budeme pravidelně zalévat. Pokud si ji chceme vypěstovat ze semínek, měli bychom s tím začít už v březnu. V tuto dobu je vyséváme do pařníčků, vzešlé rostlinky pak přesazujeme do květináčů nebo truhlíčků na vzdálenost 30 cm.

Její nať sklízíme většinou dvakrát za vegetační období, poprvé na začátku květenství a podruhé v září. Aby nám rostlinky neuhynuly, musíme je seříznout alespoň 10 cm nad zemí. Sklizenou nať sušíme na stinném místě.

Stejně jako majoránka je i bazalka využívána především jako koření do omáček, polévek, jater, luštěnin a zvěřiny. Přátelí se s rajskými jablíčky, a proto je vhodná do většiny pokrmů, které tuto zeleninu obsahují, ať už v syrovém stavu či tepelně zpracovanou, případně ji můžeme přidávat k tomatovým protlakům. Se zaručeným úspěchem ji lze využít ke kořenění nálevů pro nakládání červené řepy. Má ovšem i léčebné účinky. Její konzumace zmírňuje nadýmání a povzbuzuje chuť k jídlu.

-ra-Foto: www.profimedia.cz