Vertikální zahrady jsou bezesporu zajímavou alternativou klasických i střešních zahrad. Nejenže hezky vypadají, ale přinášejí život i tam, kde na zeleň prostě místo nezbývá. Jak vypadají, kdy a kde se objevily, jak náročná je jejich realizace a další otázky týkající se vertikálních zahrad, nám zodpověděla zahradní architektka Lenka Musilová.

Vertikální zahrady, co si máme představit pod tímto pojmem?Vertikální zahrady jsou vlastně zelené stěny, tvořené stovkami rostlin, které pro svůj růst nevyžadují substrát vůbec, nebo jen v malém množství. Rostliny jsou upevněny na plstěné desky, kterými protéká živný roztok a poskytuje rostlinám zároveň živiny i vláhu. Takové desky jsou ukotveny na panely na stěnách budov tak, aby mezi stěnou a deskami zbývalo alespoň 10 cm volného prostoru. Nosná zeď musí být spolehlivě izolována proti vodě.

Kdy a kde se tyto zahrady objevily poprvé?Poprvé se myšlenkou propojit neživou hmotu budov se zelenou stěnou rostlin zabývali zahradní architekti již od 30. let 20. století. Od té doby byly vyvíjeny potřebné technologie a první takováto stěna vznikla v 50. letech spoluprací zahradního architekta Roberta Burle Marx s průkopníkem moderní architektury Le Corbusierem v Rio de Janeiru. Hned od počátku bylo jasné, že se zelené stěny stanou velkou příležitostí pro architekturu na celém světě, a v dnešní době jich lze po světě nalézt asi stovku. V současnosti je za nejvýznamnější osobnost považován francouzský botanik Patrick Blanc, který myšlenku zelených stěn přivedl k dokonalosti.

Kde všude nacházejí uplatnění?Vertikální zahrady jsou ideální do husté zástavby, kde pro zeleň nezbývá místo, či do velkých vnitřních prostor (haly, atria, kanceláře, nákupní centra). Jejich výhod je mnoho: ozeleňují prostředí v místech, kde by to jinak nebylo možné; čistí vzduch díky schopnosti rostlin absorbovat látky znečisťující prostředí; regulují teplotu budovy – vytváří další izolační vrstvu; a v neposlední řadě také působí estetickým dojmem.

Jak náročné jsou na realizaci? Co je k vytvoření třeba a jaké rostliny jsou pro tento účel vhodné?Realizace vertikálních zahrad není jednoduchá a vyžaduje odbornou firmu. Velikost zelené plochy je takřka neomezená (největší zelená stěna v Paříži má plochu 300 m2), povrchová úprava stěny však musí být stoprocentně voděodolná. Na stěnu se pak upevní kovové rámy, na které se zavěsí 10mm desky z PVC. Následuje dvojitá vrstva nasákavé plstěné tkaniny, do které se pak ukládají rostliny. Kromě vlastní konstrukce je dále třeba čerpadlo, které rozvádí živný roztok skrze kovové rámy do nasákavé plsti. Z rostlin lze použít takové druhy, které pro růst nevyžadují mnoho substrátu. Patří sem různé popínavé rostliny či kapradiny, také některé druhy trav, begónie a orchideje.

Je možná jejich realizace svépomocí?Ačkoliv je pravdou, že „zlaté české ručičky“ dokážou vyrobit cokoliv, v tomto případě je opravdu lepší obrátit se na odborníky, nejen kvůli konstrukčním detailům, ale také výběru vhodných rostlin a správnému poměru živin v oběžném roztoku.

Pokud bychom si nechali vertikální zahradu vytvořit odborníkem, kolik bychom za ní zaplatili?Cena vertikálních zahrad je vzhledem k poměrně malé poptávce a náročnému konstrukčnímu řešení vyšší – pohybuje se kolem 15 – 20000 za metr čtvereční. V České republice se zatím jejich realizací zabývá pouze pár firem.

Jaká je následující péče?Vertikální zahrady vyžadují péči pouze minimální. Čas od času je třeba vyměnit uhynulé rostliny (zvláště těsně po výsadbě či po zimě). Důležité je doplňování živného roztoku do oběhu.

-td-Foto: Lenka Musilová, www.isifa.com, www.profimedia.cz