Jaro si sice dává na čas, ale v ovocné zahradě už na nás čeká spousta práce. Březen probíhá ve znamení řezání, roubování a postřiků proti houbovitým chorobám. Čeká nás také výsadba nových ovocných stromků a rozhazování kompostu. Tak si rychle vybereme, s čím začneme. Zahrádka se probouzí!
Pokračujeme v průklestu a zmlazování
Je třeba dokončit průklest a zmlazovací řez jádrovin. Peckoviny zase můžeme v první polovině měsíce roubovat spícími rouby (z dřívějšího odběru – obvykle v prosinci). Vybereme si k tomu takové podnože, které jsou těsně před rašením.
Koncem měsíce nastává vhodná doba k výsadbě meruněk a broskvoní. Pro případ většího ochlazení obalíme jejich kořeny slámou a přihrneme zemí.
Na maliník se v tuto dobu vypravíme s nůžkami. Pokud jsme tak již neučinili, odstraníme pomocí nůžek dvouleté odplozené pruty, jednoleté výhony budeme zkracovat pouze v případě, že namrzly a zaschly. Pokud k tomu došlo, odstřihneme jim odumřelé konce.
Až nám pominou větší mrazy, uděláme si trochu času také na jahody, které zcela určitě budou potřebovat regenerační kúru. Zbavíme proto všechny keříky zaschlých listů a 
rostliny přihnojíme doporučeným hnojivem.
Posvítíme si na škůdce
Zblízka se podíváme na keře rybízu černého, zda nejsou napadeny vlnovníkem rybízovým. Poznáme ho podle nápadně zvětšených pupenů do velikosti hrachového zrna. Silně napadenou dřevinu je třeba vykopat a spálit, při menším výskytu tohoto roztoče stačí odstranit pouze napadené pupeny. Zcela určitě se nám vyplatí i chemická ochrana doporučeným přípravkem.
Chemicky bude třeba ošetřit také broskvoně, tentokrát proti kadeřavosti. Je to houbovitá choroba často způsobená přílišnou vlhkostí v době rašení.
Zeleninu předpěstujeme a pak vysadíme ven
Milovníci vlastnoručně vypěstované zeleniny si v tomto měsíci rovněž přijdou na své. Budou vysévat a sázet, až se jim z toho hlava zatočí. Ve skleníku, v teplém pařeništi nebo alespoň na okenním parapetu můžeme vysévat teplomilná rajčata, papriky a okurky, popřípadě další druhy zeleniny nebo bylinky vyžadující předpěstování. Na 
zahrádce si zatím můžeme zřídit fóliové kryty a od konce měsíce začít s výsevem ředkvičky a raného salátu.
Nezapomeneme, že je nejvyšší čas připravit venkovní záhony na novou sezonu. Zbavíme je proto všech rostlinných zbytků, které by zde mohly zahnívat. Na uhrabanou plochu rozhodíme kompost, popřípadě doporučená průmyslová hnojiva a vše mělce zaryjeme. Až si čerstvě upravené záhony trochu odpočinou, můžeme se pustit do sázení. Pamatujeme přitom na obměnu plodin, abychom nedávali na stejné místo takové druhy, které by se měly zdaleka vyhnout a naopak.
Na otevřenou plochu můžeme v březnu vysévat například raný salát, karotku, petržel, špenát nebo mrkev. Pokud ještě zapadnou sněhem, bude to pro ně jen lepší. Pro 
případ holomrazů si raději připravíme nějakou ochranu, ať už se jedná o chvojí, slámu či netkanou textilii. Příliš brzy není ani na výsadbu, i když toho zatím nebude moc. V tuto dobu sázíme například česnek, cibuli sazečku, vysazujeme však také křen a chřest.
Na konci měsíce se můžeme pustit do zakládání teplého pařeniště či poloteplého, které je vyhříváno z vlastních zdrojů – obvykle vrstvy koňského hnoje. Postupujeme tak, že na dno navršíme asi 2 cm silnou vrstvičku písku nebo škváry, pak přidáme nejsilnější – 30 až 40 cm silnou vrstvu zapařeného hnoje a na ni 10 až 15cm vrstvu pařeništní zeminy. Mezi povrchem a vrchním sklem by měl zůstat 20 až 25cm volný prostor.
-ra-Foto: www.profimedia.cz