A je tady opět září. Znovu začíná škola a divoké husy se chystají k odletu do teplých krajin. Mnozí z nás z nich naopak přilétli, a kromě řady cenných postřehů si přivezli i nějaké to semínko nebo pečlivě ukrytou rostlinku. Ta nejspíš skončí v květináči za oknem, kde si počká na jaro. Rozhodně si na něj ale nepočká naše zahrádka. Ta nás ještě řadu týdnů bude potřebovat.
Okrasná zahrada trochu posmutněla
V tuto dobu už nejsou květinové záhonky tak pestré jako uprostřed léta, ale na zahrádce je stále co obdivovat. Kvetou například podzimní astry a slunečnice, japonské sasanky nebo pupalka. Z nižších druhů to jsou třeba hořce a některé druhy rozchodníků. Nemysleme na to, že přichází podzim a věnujme jim stejnou péči jako předtím ostatním kvetoucím rostlinám.
Mečíky již mají své nejkrásnější období za sebou a nyní je bude třeba sklidit. Nebudeme je nechávat v zemi příliš dlouho, a pustíme se do sklizně, jakmile jim začnou žloutnout listy. Z vlhka by se mohly do hlíz přenést houbovité nemoci. Po jejich vyjmutí nejprve odlomíme nadzemní část, podzemní necháme oschnout, a pak ještě oddělíme zbytky staré hlízy a kořeny. Drobné hlízky (bruty) uložíme v nevytápěném sklepě do vlhkého písku.
Mnozí z nás si během léta založili novou skalku a nyní pro nás nastává vhodný čas, osadit dosud prázdná místa novými rostlinkami. Když se dáme do sázení, pamatujeme také na trvalky a dvouletky kvetoucí z jara. Už teď musí do země.
Pamatujeme také na cibulky narcisů, bledulí, sněženek, ladoněk a krokusů, které je třeba „vylovit“ ze sklepní bedýnky a zasadit. Nemáme-li ještě přesně určené místo, určitě nic nezkazíme, když je zapícháme před okrasné stálezelené dřeviny. Dobře se 
budou vyjímat i po okrajích trávníku, ale je lépe si osazená místa označit, abychom tyto rostliny při jarním sekání nepokosili.
Ovocná zahrada nabídne bohatou úrodu
V ovocné zahrádce na nás bude čekat pravděpodobně největší sklizeň roku. Abychom se necítili zaskočeni, připravíme si dopředu dostatečné množství lísek a vyčistíme skladovací prostory. Pokud přitom natrefíme na zbloudilou plíseň, místo důkladně vydrhneme rejžákem, vydezinfikujeme doporučeným přípravkem a důkladně vyvětráme.
Pokud je to možné, trháme jablka ručně a se stopkou. Při skladování déle vydrží. Použijeme-li síťku, asi se nám to nepodaří a navíc se nám při trhání mohou otlouct. Takové plody je pak třeba co nejdříve zkonzumovat nebo zpracovat do kompotů.
Při sklizni švestek si dáme pozor, zda nejsou napadeny šárkou. Poznáme to podle deformací skvrn na povrchu a červeného zbarvení uvnitř napadeného plodu. Ten pak není sladký a má nepříjemnou chuť. Při slabším výskytu se připravíme na jarní postřik, při silnějším raději vykopeme celý strom a dřevo spálíme.
Jahodníky můžeme ještě naposled důkladně pohnojit, zbavit všech odumřelých a zahnívajících částí a za suchého počasí pravidelně zalévat. Právě v tomto období se u nich vytváří základ květních pupenů a ty jsou předpokladem další dobré úrody.
Podíváme se také na drobné ovoce. Začátkem měsíce vylámeme nově vyrostlé výhony v paždí listů u vinné révy. U ostružiníku se z nově vyrostlých výhonů ponechává 4 až 6 nejsilnějších, které vyvazujeme k drátěnce. Postranní, které z nich vyrostly, odstraníme. Maliník je třeba po sklizni prosvětlit. Pokud jsme to ještě neudělali, ponecháme 8 až 12 nejkvalitnějších výhonů na jeden metr výsadby, ostatní odstřihneme těsně u země.
I v zeleninové zahradě bude co sklízet
Také pěstitelé zeleniny budou mít v září napilno. Sklízejí se rajčata, okurky, salát, řapíkatý celer, mangold, květák a další druhy košťálové zeleniny. Nemáme-li v plánu uvolněné záhony bezprostředně osadit zeleninou pro jarní sklizeň, můžeme je osít rostlinkami na zelené hnojení. Každopádně je nejprve zryjeme a pohnojíme kompostem.
Ze záhonků, které jsme oseli v předchozích měsících jarní cibulí, špenátem, polníčkem aj., je třeba pravidelně odstraňovat plevel, který zvláště v deštivých dnech bujně roste. Pozornost zaměříme také na růžičkovou kapustu vysazenou v pozdějším období. Jestliže dosud nemá vyvinuté žádné růžice, zalomíme jí růstový vrchol, aby veškerou energii soustředila do vývinu plodů.
Pamatujeme také na budoucí úrodu! Už na počátku měsíce je třeba dokončit výsev polníčku. Když si pospíšíme s vyséváním ředkvičky, budeme ji moci sklízet ještě v říjnu. 
Kromě ní můžeme začít také s výsevem špenátu, kopru, řeřichy zahradní a salátové routy.
První podzimní měsíc je rovněž vhodný pro výsadbu česneku. Nebudeme ho však dávat na stejné místo, kde naposledy rostl. Pauza na regeneraci půdy by měla být alespoň 4 roky. Česnek rovněž není vhodné sázet na záhonek po cibuli. Pro případ chladného počasí si připravíme fóliové kryty, abychom mohli záhonky kdykoliv zakrýt.
-ra-Foto: www.profimedia.cz