A to teda ne! Aby tak naše letní zahrádka vypadala v průběhu léta jako v těchto dnech? Proto hupky dupky do montérek a honem něco dělat.

Ovocný sad je už v tuto dobu sakumprásk sklizený, takže sem už vyrážíme zpola jako revizoři, zkontrolovat, co jsme během posledních týdnů přehlédli a co ještě bude třeba doopravit.

Možná se ještě pod stromy objeví zbytky neshrabaného listí, které musí urychleně na kompost.

Téměř s jistotou pod nimi objevíme také nějakou tu padavku, která musí rovněž pryč, ale úplně jinam. Většinou bychom pro podobný případ měli mít v rohu zahrádky vykopanou jámu, kam patří nahnilé plody a ostatní nekompostovatelný odpad. Než ji úplně zahrneme, nezapomeneme za každou novou várkou přihodit lopatku vápna, aby se toto místo nestalo zdrojem nákazy.

A co to naše oči vidí? Teprve když se stromy vysvléknou do naha, přesvědčíme se, které větve už mají odslouženo nebo překážejí, a musíme je odstranit. Zatím stačí, když si je označíme, s průklestem raději počkáme až na leden. Pokud potřebujeme porazit staré a máloplodící stromy, uděláme to naopak právě teď.

Protože koloběh života nejde zastavit ani v zahrádce, připravíme se už nyní na jarní výsadbu a dokud nám zahrádka nezapadne sněhem, pustíme se do kopání jam pro nové stromky. Ty příliš hluboké raději přes zimu naplníme listím a zakryjme prkny, ať do nich nespadne nějaký všetečný živočich nebo my sami.

V každém případě si ještě prohlédneme oplocení a zjištěné díry, kudy by mohl proklouznout zajíc či jiná lítá zvěř, a ty vyspravíme. Protože čert nikdy nespí, ovineme kmeny mladých stromků drátěným pletivem.

Nezapomínáme, že v tuto dobu můžeme řezat rouby peckovin, především meruněk, třešní a višní. Odebíráme je ze zdravých a silných výhonů, nejlépe z horních větví na jižní straně. Až je budeme mít, založíme je do bedýnky s vlhčím pískem a přeneseme do nevytápěného sklepa.

Zeleninová zahrádka se na rozdíl od ovocného sadu neukládá k zimnímu spánku ani v prosinci. Stále je zde co okopávat, chránit před mrazy nebo sklízet. Můžeme si sebrat třeba naťovou petržel, růžičkovou kapustu, zimní pór, černý kořen nebo kadeřávek. Když nadzvedneme víko pařeniště, bude na nás čekat třeba dopěstovaný květák. Vybereme si něco z této široké nabídky a nezapomeneme ochránit zbylé rostliny před mrazy. Může to být netkaná textilie, ale často stačí trocha slámy nebo chvojí.

Záhonky, na kterých už nezůstalo vůbec nic, ještě stačíme zrýt a pohnojit. Nemusí to být žádná piplačka, stačí odrýpnout co největší kusy zeminy, obrátit je a přehodit kompostem. O zbytek se postará mráz (tedy pokud nějaký přijde).

Čas od času také nahlédněme do sklepa či do jiné chladné místnosti, kde máme uskladněnou zeleninu. Aby nám vydržela co nejdéle, pustíme sem také trochu čerstvého vzduchu. Přesvědčíme se při té příležitosti, zda nám na ni nechodí hlodavci.

Krátkých prochladlých dnů, které nám nedovolí trávit více času na zahrádce, využijeme k plánování. Uděláme si náčrt, kam, co a v jakém pořadí vysadíme. Budeme mít na paměti obměnu plodin, a pokud si nebudeme jisti, nahlédneme raději do odborné příručky.

Foto: www.thinkstock.cz