Mají nádherné květy bílé, růžové nebo fialové barvy, které jsou složeny z většího či menšího počtu okvětních lístků ve tvaru jazýčku, kapky nebo srdíčka. Bývají uspořádány kolem zlatožlutého středu tvořeného z většího počtu tyčinek obklopujících nízký vypuklý pestík.
Vyrůstají na 40 až 100 cm vysokých stoncích jednotlivě nebo v latách složených až z 15 šesticentimetrových květů. Laločnaté listy se zubatými okraji a jemnými chloupky na rubu se objevují v paždí květních stonků, kde tvoří zelené pozadí výraznějšímu květenství.
Sasanky patří k rodu, který zahrnuje přibližně 120 druhů vytrvalých bylin s oddenkatým kořenem nebo cibulkou. Vyskytují se převážně v mírném pásmu severní i jižní polokoule, některé druhy si ale za své stanoviště vybraly Středomoří. Ty preferují suché prosluněné svahy, zatímco jejich severní sousedé dávají přednost listnatým lesům a vysokohorským holím.
Hlíznaté druhy kvetou většinou na jaře nebo v létě, rostliny s oddénkatými kořeny na podzim. Právě k nim patří sasanky druhu Anemone hupehensis, které u nás nabízejí zahradnické podniky ve spoustě kultivarů jako pozdně kvetoucí trvalky.
MOHLO BY VÁS TAKÉ ZAJÍMAT:
- Encyklopedie rostlin: Břečťan popínavý
- Encyklopedie rostlin: Fuchsie
- Encyklopedie rostlin: krásné a štíhlé kosatce
Květenství
Většina odrůd kvete v našich podmínkách od srpna do konce října.
Pěstování
Encyklopedie rostlin: Sasanky 2
Pozdně kvetoucí sasanky pěstujeme na polozastíněném stanovišti i na plném slunci, kde je lehčí provzdušněná půda. Na sluníčku se jim bude lépe dařit v písčité zemině, v polostínu zase v mírně vlhké humózní půdě. Nadměrná vlhkost, zejména v zimě, jim však vadí, a proto není od věci udělat před výsadbou odvodnění.
Vysazujeme je samostatně, nebo ve společenství s jinými rostlinami či keři, které mají obdobné nároky. Mohou to být oměje, ploštičníky, pěnišníky, ale též jalovce. Pamatujme však na to, že tyto rostliny mají rozvětvené vybíhající kořeny a v optimálních podmínkách mohou být až agresivní.
Přestože většina odrůd snáší nízké teploty až do minus 23 °C, vadí jim holomrazy. Na podzim bychom je proto měli ochránit dostatečnou vrstvou spadaného listí nebo mulče.
Množení
Prakticky všechny rostliny tohoto druhu lze množit jak dělením, tak výsevem. Semena vyséváme bezprostředně po sklizni do nádob umístěných v pařeništi, připravme se ale na to, že semenáčky vzcházejí velmi nepravidelně. Rychlejší způsob je dělením kořenových výběžků na konci léta nebo na podzim.