Také koruna mění během vývoje svůj vzhled, zprvu má tvar pravidelného kužele, později dostává spíše válcovitý tvar se zploštělou špicí, která připomíná čapí hnízdo. V půdě je strom uchycen mohutným kůlovitým kořenem a spoustou hluboko sahajících kořenů postranních. Jeho plody tvoří nádherné šupinaté až 25 cm dlouhé šišky, vztyčené jako vánoční svíce. Bohužel se objevují až u šedesátiletých vzrostlých stromů, takže se jich dočká jen dlouhověký pěstitel nebo až jeho potomci.

Naší jedli se nejlépe daří v oblastech s mírným klimatem, kde je dostatečně vlhká a hluboká vrstva půdy a hlavně čisté ovzduší. V evropských horách se většinou vyskytuje ve středních polohách od 300 do 1.300 m, kde není vystavena třeskutým mrazům. Často se objevuje v místech s vápencovým podkladem, zatímco na rašelinovém podloží se s ní prakticky nesetkáme.

Až donedávna patřila jedle bělokorá k našim nejoblíbenějším vánočním stromkům, letos se ale v nabídce prodejců příliš neobjevuje, protože ze znečištěných českých hvozdů téměř vymizela. O to častěji se však objevuje nad štědrovečerními dárky jako živý stromek v květináči, který na krátký čas putuje do bytu s tím, že ho po svátcích opět musíme šetrně přemístit na zahradu. Kdo má větší pozemek, může si jedli bělokorou vysadit doma, ale musí počítat s tím, že v dospělosti dosahuje přes 45 m a její kmen může být široký přes 1 m. Někteří nadšenci ji proto po čase přesazují do lesa. Většinou se tak děje po dohodě s lesní správou či ochránci přírody, kteří pro stromky vyberou vhodnou lokalitu.

ČTĚTE TAKÉ:

Květenství

Samčí květy se objevují v květnu jako žluté šištičky mezi jehličím na konci letorostů. Vzpřímené samičí šištice jsou zprvu zelené, později se zbarvují do fialova a před dozráním dřevnatí. Plody jsou přes 1 cm dlouhá trojhranná semena s neopadavým křídlem.

Pěstování

Jedle bělokorá potřebuje trvale vlhkou a výživnou půdu neutrální nebo mírně zásadité reakce. Nejlépe jí vyhovuje polostín, to znamená, že bychom ji na zahrádce měli vysazovat na taková místa, kde bude částečně (a to i v dospělém věku, kdy doroste přes 40 m) chráněna před prudkými slunečními paprsky. Obdobné místo je třeba vybrat i pro rostliny zapuštěné s květináčem v zemi.

Zejména při pěstování v nádobě je třeba dbát na pravidelnou zálivku i přihnojování a minimálně jednou za dva roky přesadit rostlinu do většího květináče. Ten při venkovním pěstování zapouštíme něco málo pod úroveň povrchu, pak okolo kmene navršíme hromádku z mulčovací kůry.

Množení

Podzimním výsevem těsně po sklizni nebo na jaře ze stratifikovaných semen. Semena z podzimního výsevu vzcházejí na jaře, z jarního asi za 3 týdny. Počítejme však s tím, že mladé semenáčky porostou velmi pomalu.

Vánoční přenášení

Náhlé přemístění z mrazivého exteriéru do vytápěné místnosti je pro rostlinu obrovský šok, a proto ji nemůžeme přenést najednou. Je ji třeba nejprve přestěhovat do studeného sklepa, garáže nebo na chodbu, a pozvolna, po 2 až 4 dnech postupovat směrem dovnitř. I tak bychom neměli umísťovat stromek poblíž radiátorů v přetopeném pokoji, ale vybrat pro něj chladnější místnost, kde můžeme na nějaký čas omezit topení.

Jehličnan v bytě potřebuje vysokou vzdušnou vlhkost, kterou mu zajistíme pomocí odpařovače nebo rosením. Podmínkou přežití je každodenní vydatná zálivka odstátou vodou bez příměsi hnojiva.

Hořící svíce ani zapálené prskavky na živý stromek nepatří!!!

Také přenášení stromku v květináči zpět na zahradu musí být postupné a rozvážné. Vybírejme si k tomu teplejší počasí, při silnějších mrazech raději počkejme.