V tomto období se začíná zelenat celá zahrada, jen trávník vypadá po zimě stále poněkud znaveně. Bývá šedivý, zmechovatělý a místy lysý. Pohled to není příliš uspokojivý, ovšem není třeba zoufat. Při správné péči se velice rychle zotaví.

První krok k zeleni

Po zimě bychom měli nejprve trávník vyhrabat. Buď běžnými hráběmi, vertikutačními hráběmi, nebo vertikutátorem. Vyhrabání je velmi důležité, protože se jím odstraní travní plsť, mech, stará a poškozená tráva a omezí se růst širolistých plevelů. Dojde i k lehkému nakypření povrchu země, která je po zimě ulehlá. Zem se lépe provzdušní a prohřeje, trávník potom snadněji přijímá vodu a výživu. Místa, která jsou po zimě hodně poškozená, je nutné dosít. K tomu použijeme buď stejnou travní směs, která byla použita při založení trávníku, nebo travní směs určenou pro regeneraci. Bezprostředně po vyhrabání či vertikutaci trávníku provedeme přihnojení, které je velmi důležité pro nastartování růstu. K tomuto účelu použijeme travní hnojivo s krátkodobým účinkem, které je vhodné pro jarní přihnojení. Hnojivo aplikujeme rovnoměrně, jinak riskujeme v lepším případě vznik nerovnoměrného růstu a barevnou odlišnost přihnojené a nepřihnojené trávy, v tom horším poškození travního drnu. Přihnojení provádíme vždy navečer nebo ráno, nejlépe před deštěm. Nikdy ne za největšího slunečního žáru, riskovali bychom tím poškození travního porostu. Po přihnojení trávník zalijeme. Zároveň s přihnojením aplikujeme na zmechovatělá místa Antimech, zelenou skalici, nebo síran amonný.

Sečení a odplevelování

Ještě v dubnu provedeme většinou první sečení trávníku. Na jaře trávník roste bujněji, a tak potřebuje sekat častěji, někdy i dvakrát týdně. Sekání podporuje růst výběžkatých trav, zabraňuje tvorbě plodných stébel, a naopak podpoří růst výběžku a krátkých sterilních stébel, která tvoří trávník jemný a hustý.

U nově založených trávníků po zimě dochází při chůzi k propadu zeminy a vzniku nerovností. Proto ještě před vyhrabáním, vertikutací nebo po prvním sečení provedeme zpevnění plochy travním válcem. Činíme tak i u starších trávníků rostlých na lehkých půdách. Dalším krokem při jarní údržbě je odplevelení, které děláme nejdříve až v polovině května, a to dvěma možnými způsoby. Za prvé ručně, kdy plevel vydloubneme ze země i s kořínky - je to pracnější, ale zato ekologičtější. Druhou možností je pomocí chemických přípravků na dvouděložné plevele. Je důležité, aby byl porost ošetřených rostlin v plném růstu, jedině tak je herbicid rostlinami dobře přijímán. Ošetření provádíme podle potřeby, zpravidla dvakrát až třikrát za sezonu, vždy v ranních nebo večerních hodinách. K omezení plevele přispívá i pravidelné sečení, zamezí se tak vykvétání a tvorbě semen plevelů.

Zakládáme trávník

Pokud svůj trávník dosud nemáme a chystáme se jej založit, tak právě duben, případně květen jsou pro tento záměr nejlepší. Trávník se samozřejmě dá zakládat v průběhu celé vegetace, ale vláhové a teplotní podmínky těchto měsíců jsou pro založení trávníků nejlepší. Druhou možností je pak zakládat od poloviny srpna do konce září.

Trávník si můžeme založit buď výsevem, anebo položením travního drnu. V obou případech je velmi důležité řádné připravení půdy. Kořeny trav koření mělce, zasahují maximálně do hloubky 20 cm. Podmínkou pro kvalitní trávník je minimálně 10 cm tlustá vrstva ornice stejnoměrně rozprostřená na zkypřeném podloží. V případě, že je ornice příliš těžká, ji můžeme zlehčit přidáním rašelinného substrátu a písku. Je důležité, aby podloží bylo propustné jak pro vzlínání, tak pro vsakování vody. Jemné dorovnání terénu provedeme buď smykem, nebo hráběmi.

Důležité je, aby byl pozemek před výsevem nebo položením drnu zbaven všech plevelů. Pokud máme pozemek pro výsev připravený delší čas, je dobré ho udržet v bezplevelném stavu. Například pomocí herbicidů, které nezanechávají v půdě rezidua, a nemůžou tak ovlivnit klíčení semen trav. Na takto upravenou plochu rovnoměrně rozhodíme travní semeno v dávce asi 2 - 2,5 kg na 100 m² a jemně ho zapravíme hráběmi do půdy. Potom povrch utužíme válcem.

Méně je více

Často se setkávám s tím, že se lidem zdá množství vysetého semene na plochu velmi řídké, a proto ho rozhodí více, než je doporučené množství, což je špatně. Ze začátku sice tráva vypadá hustší a vzhlednější, ale v takto silném konkurenčním prostředí se sníží počet jemnolistých trav a v konečném důsledku je trávník méně vzhledný a kvalitní. Navíc je mnohem více náchylný na podpaření, zahnívání a snadno ho mohou napadat různé houbovité choroby. Proto je lepší trávník vysít dle doporučeného množství a nechat jej přirozeně zhoustnout. To sice trvá celou jednu sezonu, ale trpělivost se nám rozhodně vyplatí.

Pokud nechceme čekat na trávník z výsevu příliš dlouho, můžeme si jej založit položením drnu. Před jeho položením si terén urovnáme latí. Travní drny na sebe napojujeme vždy tak, aby k sobě drny co nejtěsněji doléhaly. V případě pokládání travního drnu do svahu ukotvíme každý kousek travního koberce kolíkem, který posléze zůstává na místě. Zarovnání okrajů provedeme nejlépe nabroušenou sekyrkou.

Vysetý i položený trávník je potřeba pravidelně zavlažovat. Týden po položení trávníku utužíme travnatou plochu válcem. Do čtrnácti dnů travní koberec pevně sroste s ornicí a můžeme ho začít plně využívat.

Foto: www.thinkstock.cz