Maliny
Ačkoli se nám může zdát, že čas malin je už nenávratně pryč, není to pravda. V horských oblastech začínají teprve plané maliny dozrávat, a co se týká zahradních odrůd, mnohé z nich plodí až do prvních mrazíků. Takže vzhůru na maliny.
Maliny 1
Vždyť obsahují bílkoviny, dobře stravitelné ovocné cukry, vápník, hořčík, fosfor, železo, draslík a významné množství mědi. Dále obohacují naše tělo o vitamin C, karoten a vitamin B1 a B2. V jejich plodech najdeme organické kyseliny, hlavně citrónovou, poměrně hodně pektinů, tříslovin a rostlinná barviva. A kyselinu salicylovou. Plody maliníku mají mírně močopudné a žlučopudné účinky, mohou působit příznivě při revmatismu a některých jaterních a ledvinových chorobách. Léčivé jsou i listy planého maliníku.
Z malin vyrábíme šťávy, sirupy, džemy, kompoty a mošty.
Malinový džem
1 kg malin, 50 dkg cukru, 1 balíček Gelfixu, 3 g kyseliny citrónové
UNIVERZÁLNÍ NÁVOD NA ZAVAŘOVÁNÍ DŽEMŮ NAJDETE ZDE
Malinový sirup
Na 1 l šťávy 1,5 kg cukru a 5 g kyseliny citrónové
UNIVERZÁLNÍ NÁVOD NA VÝROBU SIRUPŮ NAJDETE ZDE
Malinový džem s rybízem (rychlý)
75 dkg malin, 25 dkg červeného rybízu (použijeme pozdní odrůdu nebo rybíz zmražený), 70 dkg želírovacího cukru
UNIVERZÁLNÍ NÁVOD NA ZAVAŘOVÁNÍ DŽEMŮ NAJDETE ZDE
Hrušky
Rané odrůdy dozrávají už v srpnu, pozdní pak na podzim. Jde o velmi rozšířené ovoce. Ve světě je dnes známo přibližně 1500 druhů hrušní, ale z nich je produktivních jen několik desítek. Hrušky jsou velmi oblíbeným ovocem, které se konzumuje přímo, slouží k přípravě různých pokrmů, ale také se často konzervuje.
Tyto plody obsahují velké množství vody a mají velmi nízkou energetickou hodnotu. V jejich složení najdeme draslík, sodík, chlór, vápník, hořčík, fosfor, křemík i železo, dále lehce odbouratelné cukry a pektiny. Jsou také bohaté na vitaminy, jako je C, B1 a B2 a méně provitaminu A. Jejich konzumace je vhodná především při chorobách ledvin, žaludku a střev, pomáhají snižovat horečku.
NAŠE ČLÁNKY NA TÉMA ZAVAŘOVÁNÍ:
- Rychlokvašky – dva návody na výrobu
- Klasické zavařované okurky. Jak na to?
- Univerzální návod na zavařování
- Zavařujeme džemy a marmelády
- Zavařujeme višně a jak udělat višňovku
- Jak zavařovat a sušit meruňky
- Zavařujeme: šťávy, mošty a sirupy
- Jak zavařovat broskve a návod na bowli
Hruškový kompot
Tvrdé hrušky
Na nálev: na 1 l vody 20-30 dkg cukru, 1 g kyseliny citrónové
Omyté hrušky oloupeme, podélně rozkrojíme na poloviny nebo čtvrtky, vyjmeme jádřince a vhodíme do okyselené vody, aby nezhnědly. Necháme je okapat a pak vkládáme do sklenic a zavařujeme stejně jako ostatní ovoce.
Sterilujeme při 85 °C 25-30 minut.
Želé z hrušek
95 dl hruškové šťávy – přibližně z 2 kg hrušek, 1 Gelfix Klasik, 1 kg cukru
Odměříme 95 dl šťávy. Do hrnce nalijeme připravenou šťávu. Nejprve smícháme Gelfix Klasik 1:1 se 2 polévkovými lžícemi odváženého množství cukru a poté smícháme s ovocnou šťávou. Vše za stálého míchání přivedeme k varu. Poté přidáme zbytek cukru a minimálně 5 minut za stálého míchání vaříme. Uvařenou směsí pak plníme připravené sklenice.
Rosol také můžeme připravit s přidáním jablečné šťávy, v tom případě dáme 45 dl jablečné šťávy a 40 dl hruškové šťávy.
Sušené hrušky
Sušené hrušky
Používáme sladké letní hrušky, ale tvrdé. Sušíme je celé nebo loupané, půlené nebo čtvrcené. Sušíme je zprvu v mírné teplé troubě, později při teplotě od 60 do 80 °C. Pokud máme, samozřejmě můžeme použít sušičku na ovoce.
Sušené hrušky se dají umlít na prášek zvaný pracharanda, ten se v lidové kuchyni používal k sypání na lívance, vdolky, koláče či ovocné nebo tvarohové knedlíky.
Na Valašsku se sušené hrušky vaří v mléce s rumem, a vyrábí se z nich tak typické mazání na frgály – velké valašské koláče kruhového tvaru.