Kompostování je osvědčený způsob, jak upotřebit již zdánlivě nepotřebné zbytky zeleniny, ovoce a zejména posekanou trávu a další a využít z nich jejich živiny pro rostliny pěstované na záhonech. Pokud máte kompost správně umístěný a plníte jej pouze tím, co je vhodné, pak z něj můžete dostat velké množství užitečné hmoty.

Kam kompost umístit?

Základním pravidlem je, že kompost by měl stát někde v polostínu, nikoli na přímém sluníčku. Také by neměl stát na místě vystaveném prudkému větru, a to nejen proto, že pokud máte kompost otevřený, mohl by vám odpad seshora odletovat pryč, ale i z důvodu, že tráva a ostatní zbytky v kompostu tlejí, a tudíž zapáchají. Vítr by roznášel po okolí nepříjemný zápach, proto je dobré umístit kompost někam na okraj zahrady. Ideální místa jsou pod stromem, u domku na nářadí nebo za garáží a podobně, tedy místa částečně chráněná před sluncem i větrem.

Kompost by však měl být rovněž dobře přístupný. Nejde jen o to, nasypat do něj odpad a čekat, až zetleje. Kompost je nutné promíchávat se zeminou, listím, štěpkou a dalším materiálem, a to ideálně v poměru 2:1, tedy dva díly zeminy a ostatního a jeden díl trávy. Pokud máte velkou zahradu a na ní stromy, můžete na podzim navýšit poměr na 3:1, tedy na jeden díl trávy tři díly listí, hlíny atd. Výsledkem bude kompost bohatý na dusík, uhlík a další živiny.

Co do kompostu patří a co ne?

Kromě základních složek, které jsme uvedli výše, můžete do kompostu přidávat i plevel. Je však třeba nechat jej po vypletí alespoň měsíc uschnout, pak jej přisypat k posekané trávě a přehodit jej hlínou. Nechte působit teplo zeminy, které zaručí, že plevel znovu nevyklíčí.

Dále můžete do kompostu přidávat zbytky z kuchyně, a to rostlinného původu – zbytky ovoce, zeleniny, slupky, lze i banánové slupky nebo kůru z citrusů, ale v malém množství. Můžete sem přidat i skořápky od vajíček, lógr z kávy, čajové sáčky. Rovněž dřevo po ořezu ovocných stromků nebo keřů, ale je dobré jej nasekat na male kousky, aby se rychleji rozložilo.

Naopak do kompostu nesmí žádný plast, sklo, kov, barevné lesklé papíry a podobně, tedy věci neorganického původu. Rovněž sem nepatří zbytky masa atd. Také nikdy do kompostu nedávejte zbytky rostlin napadených houbovitými chorobami, různými škůdci, plísněmi apod. Jistější je tyto rostliny spálit.

Kompost potřebuje vláhu a vzduch

Kompost by měl mít ze všech stran přístup k čerstvému vzduchu, aby procesy tlení probíhaly co nejefektivněji. Je tedy potřeba, aby stál přímo na zemi, aby žížaly a další mikroorganismy mohly působit a měly ke kompostu přístup, takže rozhodně pod kompost nepokládejte žádnou fólii nebo desku. I ze stran je dobré nechat otevřený prostor, nebo můžete boky pokrýt netkanou propustnou fólií, která zamezí klíčení plevele, ale nezamezí v přísunu vzduchu.

Kompost by měl být rovněž dobře provlhčen, proto zejména v sušším období jej pravidelně pokropte vodou, abyste podpořili procesy rozkladu. Také je vhodné zhruba po třech měsících kompost proházet, aby se jednotlivé složky propojily a opět se kompost provzdušnil. Při správném zacházení máte zhruba za půl roku již první várku zdravého kompostu k dispozici.