Papriky můžeme pěstovat venku na záhonech, pokud pro to máme vhodné podmínky, častěji je však pěstujeme ve sklenících nebo pařeništích. Ale ani zde nejsou dokonale chráněné před škůdci nebo nákazou různými virovými chorobami.
Virové a houbovité choroby
Mezi ty nejčastější nákazy, které papriky napadají, patří virus mozaiky okurky, bronzovitost rajčete či skvrnitost papriky a rajčete. Všechny tyto choroby způsobují skvrny na plodech, různý stupeň jejich zmenšování či deformace, u posledně jmenované choroby dokonce praskání plodů i listů a jejich následné opadávání. Ve všech případech se jedná o vážné karanténní choroby a doporučujeme takto napadené rostliny zlikvidovat. Rozhodně ani listy, ani plody těchto rostlin nedáváme do kompostu, ale vyhazujeme je přímo do odpadu, protože viry by mohly v kompostu přežít a nakazit pak další úrodu.
nemoci paprik
Z houbovitých chorob můžeme jmenovat zejména bílou či šedou hnilobu, které najdeme zejména na místech po odstranění plodů. Pokud plody odstraňujeme před jejich dozráním nebo nešetrným způsobem, místo po odříznutí se špatně hojí a je náchylné k napadení hnilobou. Tady může pomoci některý z přípravků běžně prodávaných na trhu.
Rovněž hniloba kořenů a kořenového krčku může pěstitele paprik velmi potrápit. Je třeba zlikvidovat napadené části rostlin, případně celou rostlinu a půdu po ní po sezoně vydezinfikovat.
Škůdci na paprikách
Ani papriky se nevyhnou útoku některých škůdců, kteří rostliny vysávají a mohou je zcela zlikvidovat nebo na ně přenést další virové nákazy. Mezi nejčastější škůdce patří mšice řešetláková, na kterou velmi dobře účinkuje přípravek Mospilan 20 SP, dále pak molice, malé bílé mušky, které s oblibou napadají zeleninu i okrasné rostliny.
nemoci paprik
Pokud se na paprikách objeví jemné pavučinky, pak je to známka, že papriky napadly svilušky, naopak drobný trus je důsledkem působení třásněnek. Na škůdce ve větší či menší míře zabírají postřiky, ale také likvidace napadených částí rostlin.
K dalším velmi častým škůdcům patří vrtalky zahradní. Jedná se o mušky, které na listy nanesou svá vajíčka. Ta se vyvinou v larvy. Napadení vrtalkami poznáme podle světlých chodbiček, které larvy vyvrtávají do starších listů. V těchto chodbičkách se vyvíjejí, postupně je rozšiřují a vyžírají vnitřní části listů. Rostliny jsou pak oslabené, deformované a může dojít i k celkovému úhynu.
nemoci paprik
Papriky bývají také napadány motýlem zavíječem paprikovým, jehož působení je podobné jako u vrtalky. I zde samice naklade na listy vajíčka, z nichž se vyvinou růžově až nazelenale zbarvené housenky, dorůstající 1-1,5 cm. Housenky se vyvíjejí často přímo uvnitř plodů, čímž je likvidují.
Fyziologické nemoci paprik
Papriky mohou trpět tzv. nekrózou, což je porucha způsobená nedostatkem vápníku či nadbytkem draslíku nebo dusíku v půdě. Rostlině odumírají květní konce plodů a celá rostlina se postupně deformuje a přestává růst.
Další chorobou bývá chloróza neboli žloutenka. Většinou se objeví opět při nevyvážené výživě, nedostatku železa ve vápenité půdě. Jednotlivé typy žloutenky mohou mít také různé příčiny. Pokud se žloutenka objeví na vrcholcích rostlin, bývá to známka nedostatku dusíku, naopak na spodní straně listů je to známka nedostatku hořčíku. Projevem je žloutnutí částí mezi žilnatinou.
nemoci paprik
U těchto fyziologických poruch bývá nejlepším řešením rozpoznat pravou příčinu a dodat rostlině potřebné živiny, které postrádá. Existují i speciální postřiky, které se aplikují přímo na listy, zejména pokud jsou poruchy spojené s přenosem určitých virových onemocnění.