Není mrkev jako mrkev: kterou si vybrat a jak ji pěstovat?

Zelenina plná vitaminů a vlákniny, s vysokou prospěšností pro naše zdraví – to je zdánlivě obyčejná mrkev. A když si ji vypěstujeme na vlastní zahradě, můžeme mít i dobrý pocit z pěstitelského výkonu. Jak zabezpečit kvalitní úrodu a která odrůda se hodí právě na naši zahradu?

Mrkev v sobě skrývá provitamin A, vitaminy B, C, D, E, dále vápník, vlákninu a pektin. Tyto látky pomáhají posilovat naši imunitu, zkvalitňují pleť, vlasy a nehty, ulevují tělu při zažívacích obtížích a posilují funkci srdce a cév. Je důležité vědět, že vitaminy A, D, E a K si tělo nedokáže samo vyrobit, proto je třeba mu je pravidelně dodávat. Tělo si je však také dokáže uložit do zásoby a čerpat je v době, kdy se mu jich nedostává. Vzhledem k tomu, že to jsou vitaminy rozpustné v tucích, je třeba mrkev konzumovat s nějakými zdravými tuky, aby se vitaminy dobře do organismu vstřebaly.

Jaký je rozdíl mezi mrkví a karotkou?

Karotkou nazýváme velmi ranou odrůdu mrkve. Její kořen je tupý, bývá mnohem menší než u pozdních odrůd a dužnina karotky má jemnou nasládlou chuť. Na rozdíl od pozdní odrůdy mrkve se karotka nehodí k uskladnění.

Jak mrkev pěstovat?

Pěstování mrkve je poměrně jednoduché. Před samotným setím je třeba mít dobře připravenou půdu tak, aby se kořeny mohly dobře vyvíjet. Tedy nejprve půdu zryjeme a prokypříme a přidáme kompost. Mrkvi se daří v lehčích až středně těžkých půdách na slunečné a otevřené ploše. Nesnáší přímé hnojení, proto před setím přidáváme kompost, ale nikoli např. hnůj. Mrkev také nesnáší příliš přemokřenou půdu, neboť tak dochází snadno k napadení kořenů hnilobou a jejich znehodnocení.

Je vhodné vysévat mrkev v postupných termínech, abychom docílili postupné sklizně, pokud ji pěstujeme pouze pro svou spotřebu, nejpozději ji ale vyséváme do června, aby ještě do podzimu stihla vytvořit kořeny vhodné ke konzumaci. Semena vyséváme do hloubky 1-2 cm, do sponu přibližně 30 x 5 cm. Pokud vysejeme semena příliš blízko sebe, postupně, jak rostlinky rostou, je vyjednocujeme.

Zálivku provádíme pravidelně, avšak přiměřeně, abychom zeminu nepodmáčeli, a s postupem, jak rostlinky vzrůstají, pravidelně kypříme prostor mezi jednotlivými řádky a odplevelujeme jej. Pokud máte na zahradě brambory nebo máte těžší zeminu, můžete využít princip hrůbkování jako u brambor, tedy vytvoření vyšších řádků nahrnutím zeminy tak, že hrůbky budou přibližně 40 cm široké a asi 10 cm vysoké. Do každého hrůbku pak můžete nasít 2-3 řádky mrkve. Takto připravené záhonky se pak velmi dobře udržují.

Pozor na škůdce

Pokud vyséváme mrkev brzy, může být ohrožována pochmurnatkou mrkvovou. Tato malá černá moucha s hnědou hlavičkou a žlutýma nohama, jež dosahuje velikosti zhruba 0,5 cm, klade larvy, které v kořenech mrkve a další kořenové zeleniny hloubí chodbičky. Kořeny se postupně deformují, hořknou a uhnívají. Ochranou proti mouše je pozdější výsev, neboť pochmurnatky kladou larvy pouze do poloviny května. Rovněž je vhodné nepěstovat mrkev alespoň tři čtyři roky na stejném místě, kde byla pěstována předtím. Máme-li možnost, vysadíme nebo vysejeme do blízkosti mrkve cibuli nebo šalotku, protože pach cibule pochmurnatku odpuzuje.

Které odrůdy se hodí?

Velmi oblíbenými odrůdami k pěstování jsou rané druhy Jarana F1 a Rondo. První zmiňovaná má polodlouhý kořen, druhá naopak velmi krátký kulatý, obojí jsou mrkve velmi jemné sladké chuti. Poloraná odrůda Chamare má naopak kořeny velmi robustní a vhodné i k uskladnění. Pokud chceme nějakou pozdní odrůdu, pak velmi vhodnou je Koloseum F1, která se rovněž dobře hodí k uskladnění. Má velmi dlouhé kořeny dosahující až 30 cm délky a sladkou lahodnou chuť.

Kromě klasických oranžových odrůd lze však pěstovat i barevné varianty. Jejich barva je dána množstvím obsažených rostlinných pigmentů, z nichž většinu tvoří flavonoidy, což jsou opět látky velmi prospěšné pro náš organismus. Bílé mrkve sice neobsahují mnoho barviv, jsou však velmi lahodné, s jemně sladkou chutí. Žluté odrůdy díky obsahu xantofylů velmi pomáhají zlepšovat funkci zraku. Červená mrkev obsahuje lykopen, což je látka, kterou obsahují například rajčata a vodní melouny. Tato látka je velmi prospěšná k prevenci srdečních chorob, ale také prevenci problémů s prostatou. Velmi zajímavou a chuťově lahodnou je fialová mrkev, která obsahuje velké množství anthokyanů, jež pomáhají v těle zachycovat volné radikály a chrání cévy před zanášením, čímž podporují ochranu těla před infarktem.