Roubovaná zelenina více plodí a je odolnější vůči chorobám

roubovani

Autor: Shutterstock.com

Zdroj: Shutterstock.com

Pěstujete rádi okurky, papriky a rajčata ve skleníku či na záhoncích a chcete si zajistit bohatší úrodu? Zkuste roubované sazenice.

Roubování zeleniny se hojně využívá k tomu, aby se zvýšila plodivost rostlin a jejich odolnost vůči chorobám, škůdcům a pěstebnímu stresu, spojenému například s výkyvy počasí. Roubování je proces spojení dvou rostlin stejného původu (např. rajčata nebo papriky), nebo dvou zcela odlišných rostlin (např. okurka a dýně). Jak se roubování provádí a jaké jsou jeho výhody?

Proč je roubování výhodné?

Podnože u roubovaných rostlin vytvářejí mohutný kořenový systém, který pomáhá rostlinám obstarat dostatek živin z půdy, a roubovaná rostlina je tak schopna uživit více plodů, než by nesla původní rostlina. Proto i při vysazení menšího množství rostlin docílíme většího zisku plodů.

roubovani

Zdroj: Shutterstock.com

Roubované rostliny dobře snášejí chladnější počasí, takže například okurky nebo papriky lze úspěšně pěstovat i bez skleníku či fóliovníku. Kromě toho jsou tyto rostliny spojením dvou druhů mnohem odolnější proti plísním či houbovým chorobám, ale také proti živočišným škůdcům, proto je u nich zapotřebí mnohem menšího množství postřiků než u „jednodruhových“ rostlin.

Velmi oblíbenými druhy, které se využívají k roubování, jsou okurky. Ty se roubují např. na rostliny tykve fíkolisté. Rajčata a papriky naopak často roubujeme na stejný druh, a to na původní, divoké druhy paprik a rajčat, neboť tyto odrůdy jsou velmi odolné. Můžeme je ovšem roubovat i na jiné druhy.

Dalšími oblíbenými druhy k roubování jsou melouny, které je tak možno pěstovat úspěšně venku na záhoně a k jejich úrodě není nezbytný skleník či fóliovník. Zajímavostí, kterou již někteří zahrádkáři vyzkoušeli, je také roubování rajčete např. na brambory. Tím docílíme toho, že nahoře rostlina plodí rajčata, zatímco v zemi rostou hlízy brambor. Úroda není sice příliš velká, protože rostlina vydává svou energii oběma směry k tvorbě plodů, ale je to velmi zajímavá možnost.

roubovani

Zdroj: Shutterstock.com

Jak se roubování provádí?

Roubování se provádí u velmi mladých sazeniček, zhruba 10-14 dní starých, kdy mají vzrostlé pouze první dva až čtyři listy. U rostliny, kterou používáme jako podnož, tedy např. dýně, odstraníme vegetační vrchol a ponecháme základní stonek a první dva, tzv. děložní listy. Pod nimi nařízneme stonek šikmo dolů asi do dvou třetin stonku. Hlavní rostlinu (v tomto případě okurku) naopak nařízneme šikmo směrem nahoru a oba řezy spolu spojíme. K zajištění slouží speciální plastový skřipec, který rostliny ochrání před zlomením a fixací pomůže k tomu, že oba řezy k sobě srostou.

Takto roubovanou rostlinu zasadíme do květináče tak, aby místo roubu bylo alespoň dva centimetry nad zeminou. Zafixujeme ještě bambusovou tyčkou nebo alespoň špejlí, aby se rostliny neohýbaly. Květináče se sazenicemi je třeba umístit na teplé a světlé místo a pravidelně zalévat. Voda by neměla téct přes roubovaný řez. Rostliny ještě zakryjeme bílou netkanou textilií, abychom je ochránili před chladem a případným hmyzem. Doba srůstu roubování trvá asi 10-14 dní.

roubovani

Zdroj: Shutterstock.com

Jakmile k sobě hlavní rostlina a její podnož přirostou, odřízneme šetrným řezem hlavní rostlinu od jejího kořenového systému, a rostlina tak dále poroste už jen na podnoži.

Jakmile roubované rostliny povyrostou a počasí dovolí, můžeme je přesadit na záhony či do venkovních kontejnerů. Provádíme pravidelnou zálivku a hnojení vybíráme podle hlavní rostliny, kterou pěstujeme.

Komentáře

Načítám komentáře...