Letošní květen s sebou přináší velmi proměnlivé počasí, zejména dny kolem „zmrzlých mužů“ jsou letos ve znamení velmi nízkých teplot, proto je třeba chránit rostliny, které již máme vysazené na záhonech, zejména pokud se jedná o méně otužilé druhy. O to více je také třeba plánovat výsadbu dalších plodin a květin a také ostatní zahradnické práce.

Kvetoucí záhony a okrasná zahrada

Okrasná zahrada bývá plná květů, a to jak trvalek, tak ozdobných keřů, jako jsou šeříky, tavolníky, azalky nebo ozdobné jabloně. Je třeba pravidelně odstraňovat odkvetlé květy, které rostlině zbytečně odčerpávají energii. Také tím napomůžeme růstu nových květů a prodloužíme rostlinám kvetení. U cibulkových květin, jako jsou tulipány nebo narcisy, odstraníme odkvetlé semeníky a necháme rostlinám zavadnout listy.

Můžeme na záhony také vysévat okrasné dvouletky, které nám letos vyrostou a příští rok ozdobí zahradu svými květy. Mezi ně patří např. hvozdíky, chejr nebo proskurníky. Také stále máme trochu času na výsev některých letniček, jako jsou aksamitníky nebo měsíčky. Tyto letničky rostou velmi rychle, takže se můžeme těšit na jejich pestré květy během prázdnin.

Až skončí chladné dny po zmrzlých mužích, můžeme také vysadit do jezírek lekníny a na záhony hlíznaté rostliny, jako jsou velmi oblíbené jiřinky. Pokud jsme připravili do truhlíků muškáty, surfinie nebo begonie, můžeme je pomalu také začít vystavovat venkovnímu počasí. Nejprve jen přes den, ale pokud se ustálí teploty a nenastanou příliš velké výkyvy, můžeme truhlíky nechat venku i přes noc.

Nezapomínáme ani na trávník, který pravidelně zaléváme a jednou měsíčně přihnojujeme, abychom podpořili růst trávy, a tím zamezili prorůstání mechu, který se často v trávníku množí.

Zeleninová zahrada a bylinky

Zeleninu si můžeme předpěstovat ve skleníku či fóliovníku nebo doma za oknem. Jakmile odezní chladné dny, můžeme sázet předpěstované rostliny nebo vysévat nové, které jsou méně odolné proti výkyvům počasí a při dřívější setbě by se pravděpodobně neujaly. Mezi citlivější plodiny patří kukuřice, fazole, artyčoky, ale samozřejmě také rajčata, okurky, papriky, dýně či cukety. Jejich sazeničky již většinou máme doma připravené nebo je můžeme právě v těchto dnech koupit v zahradnictvích či hobby marketech.

U odolnějších druhů, jako jsou mrkev, ředkvičky, některé druhy salátů či rukola, které mají kratší vegetační období, už se můžeme připravovat na druhý výsev. Sklízet je pak můžeme od června až do září.

Podle potřeby zaléváme záhony a velmi vhodným pomocníkem je také mulčování, neboť mulč zahřívá zem a zpomaluje odpařování vody z půdy. Rovněž zamezuje růstu plevele. K mulčování lze využít mnoho přírodních materiálů, od kůry, štěpky, kamenů, až po slámu či listí.

V květnu nám také velmi bujně rostou bylinky nebo je to ideální příležitost k vysévání nových. Máme-li bylinky, jejichž stonky jsou dřevnaté, jako např. rozmarýn, můžeme si je hřížením i namnožit. Stačí, pokud spodní větvičky zatížíme a přikryjeme hlínou, a rostlinka vyžene nové kořeny a my získáme novou sazeničku.

Ovocné stromy a drobné ovoce

Květen je nejvhodnější období k prosvětlování korun stromů, zejména jabloní, kterým je třeba u velmi košatých korun ohýbat větve co nejvíce do vodorovné polohy, aby se tím koruna prosvětlila a také aby se zvýšila plodnost stromů. U peckovin a také u ořešáků provádíme jarní prořezávání a také je to měsíc, kdy můžeme stromy roubovat. Pořadí, v jakém k roubování přistupujeme, by mělo být následující: třešně a višně, dále slivoně a švestky, meruňky a nakonec hrušky s jabloněmi.

Jakmile ovocné stromy odkvetou, přistoupíme k hnojení, ideálně na listy, abychom stromům co nejrychleji dodali stopové prvky a další potřebné živiny, které se během kvetení vyčerpaly a jež budou stromy potřebovat pro bohatou úrodu. Pokud je to nezbytně nutné, provádíme také postřiky insekticidy a fungicidy, ale velmi opatrně, v co nejnutnější míře a postřik provedeme večer, kdy již nelétá medonosný hmyz, v bezvětří a pouze na stromech, které jsou již zcela odkvetlé.

Stejná péče by měla být dopřána i stromkům či keřům nesoucím drobné ovoce, jako jsou rybízy, angrešty, josta či borůvky s brusinkami. Poslední dvě jmenované plodiny mají výhodu v tom, že zpravidla nepotřebují žádné postřiky, neboť nebývají napadány žádnými škůdci ani chorobami. Pokud již máme např. z loňska zasazené jahody, přihnojujeme je stejně jako drobné ovoce, pokud plánujeme jahody sázet, nyní je ideální čas.