mulcovani
Mulčování je velmi důležitým prostředkem, jak chránit půdu i rostliny, které v ní pěstujeme. Kromě ochrany půdy před vysoušením a před množením plevele je třeba zmínit i to, že díky mulči zůstane půda dlouho kyprá a minimalizuje se riziko případné eroze půdy, a tedy i potřebných živin a užitečných mikroorganismů, jež se v půdě nacházejí. Mulčování se hodí pro okrasné květiny, ale také pro okrasné i užitkové keře či stromy.
Materiály vhodné k mulčování:
Drcená kůra – snad nejpoužívanější organický mulčovací materiál, který se vysazuje zejména na záhonech, kde jsou mezi jednotlivými rostlinami velké mezery, neboť jej tvoří často i velké kusy. Kůra okyseluje půdu, proto se hodí např. k azalkám, pěnišníkům, hortenziím či vřesům, ale také k borůvkám či brusinkám. Naopak je nevhodná například pod růže. Zhruba každé tři roky je třeba ji doplňovat.
mulcovani
Kameny a kamínky – ať už jde o oblázky, nebo kamennou drť, jedná se o další velmi oblíbený materiál, jehož využití je vhodné zejména na cesty, terasy nebo skalky, ale také další místa, jež jsou velmi exponovaná. Kameny se hodí pod suchomilné rostliny, naopak pod rostliny, které jsou velmi citlivé a mají rády vlhko, se kamenný mulč nehodí, neboť se často může vlivem slunečních paprsků přehřívat.
Štěpka – velmi levný, a přitom efektní mulč, který si můžete vyrobit sami, máte-li k dispozici štěpkovač (pokud jej nevlastníte, lze si jej v hobby marketech zapůjčit) a na zahradě dostatek keřů a stromů, z jejichž odřezků lze štěpku vyrobit. Její výhodou je, že se velmi pomalu rozkládá, a proto není třeba ji často doplňovat, také se po ní výborně chodí a hodí se na cestičky i pod okrasné stromy a keře.
mulcovani
Organický odpad – opět si jej můžete vyrobit svépomocí, a to ze zbytků, jež vzniknou po úklidu zahrady, tedy např. ze šišek, měkkých výhonů a prořezávek, jež můžete nakombinovat s vyjednocenými rostlinami. Hodí se jako doplňkový mulč na zeleninové záhony nebo na tzv. vysoké záhony.
Tráva – mulč z posekané trávy se hodí pod keře drobného ovoce, jako jsou maliníky, rybízy či ostružiníky, ale také pod ovocné stromky. Máte-li trávník, pak máte mulč stále na dosah po celou sezonu. Jen dejte pozor, aby vrstva mulčovací trávy nebyla příliš vysoká, pak by mohlo docházet k jejímu uhnívání, což by ohrozilo i pěstované rostliny a jejich kořenový systém.
Suché listí – rozhodně není třeba se jej zbavovat a vyhazovat jej ihned na kompost. Můžete jej využít pod drobné ovoce (keře i stromky s rybízy, angrešty či maliníky a ostružiníky), ale také na trvalkové záhony. Když se listí rozloží, vznikne z něj kvalitní listovka, kterou můžete zarýt do záhonu pro vylepšení půdy.
mulcovani
Sláma – skvělý mulčovací materiál, který se hodí do pařenišť i vysokých záhonů a také jako výborná podestýlka pod jahodníky, neboť chrání plody před uhníváním, k němuž dochází, když plody leží volně na zemi. Sláma je velmi trvanlivý materiál a dobře se po něm chodí.
Kdy a jak správně mulčovat?
Mulčovací materiál je třeba nanášet na záhony nebo pod stromy a keře zhruba ve vrstvě 2,5-5 cm, u některých materiálů může být i vyšší. Základem je nanášet mulč na připravený, odplevelený záhon, ideálně přímo s výsadbou rostlin.
mulcovani
Nejlepší doba k mulčování je jaro nebo počátek léta, kdy je půda dostatečně vlhká a také již prohřátá od slunce. Nebo můžete mulčovat na podzim, neboť půda je stále dostatečně teplá a mulč ochrání rostliny a zejména jejich kořeny před výkyvy zimního počasí a případnými následky mrazu. Rozhodně však nenanášejte mulč na velmi studenou, případně promrzlou půdu, protože byste docílili zcela opačného účinku a mulč by v zemi udržoval chlad.
mulcovani