Pařeniště má na zahradách velké využití, a to nejen pro urychlení procesu pěstování, což je samozřejmě jeho hlavním účelem. V pařeništi je možné předpěstovávat plodiny a připravit je pak na výsadbu na záhony, jakmile to počasí dovolí. Podle velikosti a konstrukce pařeniště v něm však můžeme rostliny ponechat i po celou sezonu a využít prostor jako jakýsi malý skleník. Další velkou výhodou pařeniště je, že chrání novou sadbu před nepřízní počasí a zejména před různými škůdci, kteří by mohli křehké nové rostlinky zcela zničit. Podle jakých parametrů bychom měli pařeniště vybírat?

Velikost a umístění pařeniště

Toto jsou dva nejdůležitější faktory, které bychom měli vzít v potaz, než pařeniště koupíme. Pokud nemáme zahradu a uvažujeme o předpěstovávání pouze omezeného množství sadby do květináčů či truhlíků, které potom umístíme na balkoně nebo terase, pak je minipařeniště naprosto ideálním řešením. Je přenosné, a tedy i velmi lehké, lze jej po použití snadno uklidit na další sezonu, takže nám na balkoně nepřekáží celý rok. Minipařeniště nabízejí dnes mnohé obchody, a to nejen hobby markety či specializované prodejny.

Pařeniště na zahradu pak můžete vybírat buď jako samostatný objekt, který bude mít své pevné místo (podle toho volíme i konstrukci a materiál), nebo opět můžeme vybrat takové, jež lze umístit například do skleníku pro urychlení předpěstování nebo pro prodloužení pěstitelské sezony. Takovéto pařeniště můžeme při vhodných venkovních podmínkách přesunout ze skleníku ven na záhon a využít jej opakovaně pro další předpěstovávání. Pařeniště, s nimiž lze manipulovat, jsou opět lehká, bývají podobná stolkům, takže mají buď dřevěnou, nebo lehkou kovovou konstrukci a samotné pařeniště je zakryté deskou ze skla nebo z tvrzeného plastu.

Na konstrukci i deskách záleží

U mobilního pařeniště je třeba dbát na kvalitní bytelnou konstrukci, která je odolná proti povětrnostním vlivům. Proto zvažte, zda si pořídit pařeniště s dřevěnou konstrukcí, která sice odolává dobře větru, ale časem tento materiál poškodí přírodní vlhkost, vlhkost z půdy a také změny počasí a bude třeba jej vyměnit. Kromě toho dřevo nasakuje tuto vlhkost a stává se mnohem těžším, což komplikuje také manipulaci s pařeništěm.

Jako vhodnou se jeví konstrukce z kvalitního pozinkovaného plechu, která je jednak odolná proti povětrnostním podmínkám, jednak nepodléhá vlhkostním vlivům, a také se jedná o velmi lehký a dobře přenosný materiál.

Pařeniště zabudovaná přímo do země opět mohou být vystavěna z dřevěné nebo kovové konstrukce a jednotlivé krycí desky většinou bývají vyrobeny z tvrzeného skla nebo z polykarbonátu. U takového pařeniště hmotnost konstrukce nehraje tak velkou roli vzhledem k tomu, že pařeniště má své stabilní místo a nepočítá se s jeho častou manipulací. Důležité jsou však právě krycí desky. Polykarbonátové jsou obecně lehčí, víceméně bezúdržbové a snadněji odolávají například krupobití.

Pařeniště podle způsobu zakládání

Důležité je také zvolit si pařeniště podle toho, jaké rostliny a jaký způsob pěstování preferujeme. Základní dělení pařenišť podle způsobu pěstování je na: studené, poloteplé a teplé.

Studené pařeniště – dostává se do něj teplo pouze z okolní půdy, a proto je vhodné například pro pěstování sazenic, jež stejně v blízké době přemístíme na normální záhony. Takové pařeniště bývá nízké, s nízkými bočními stěnami a většinou vyklápěcím či posuvným víkem.

Poloteplé pařeniště – teplo přijímá nejen z okolí, ale vytváří také vlastní teplo. Systém vytváření tepla spočívá v tom, že pod vlastní zeminu se nastele vrstva listí či slámy, která se prolije vodou. Zahájí se tak proces tvorby tepla zespodu, a tím se pařeniště vyhřívá zevnitř. Pro tyto účely je vhodné zakoupit pařeniště s vyššími bočními stěnami.

Teplé pařeniště – spodní vrstvu pod vlastní zeminou tvoří nejčastěji koňský hnůj, který vytváří teplo. To prostupuje nahoru do zeminy a zahřívá pařeniště. Vzhledem k tomu, že je třeba mít vrstvu zeminy vysokou, aby se rostliny odspodu nespálily, je potřeba koupit pařeniště s vysokými stěnami. V takovém pařeništi je možné pěstovat rostliny i dlouhodobě, nejen pro jejich předpěstování.