Jarní prořezávka zvýší úrodu a ozdraví stromy

prorezavka

Autor: Shutterstock.com

Zdroj: Shutterstock.com

Ačkoli počasí je stále velmi proměnlivé, jaro se blíží a s ním i náš návrat k zahradnickým pracím. K těm velmi důležitým patří prořezání ovocných stromů či keřů a jejich zmlazení.

Pravidelné prořezávání stromů pomáhá jejich zmlazení, udržuje je v dobré kondici a také se tím zvyšuje jejich plodivost. S úpravou stromů či keřů začínáme již v předjaří a můžeme pokračovat během celé sezony. Pozor však, různé druhy stromů mají různé požadavky na prořezání, co se týče počasí. Každopádně s touto činností začínáme až v době, kdy již nehrozí dlouhodobější velké mrazy. Ideálními měsíci prvních prořezávek jsou únor až duben.

Díky prořezávání mají stromy či keře dostatek světla uvnitř koruny, takže jednak mohou začít dříve vykvétat pupeny, čímž si zajistíme bohatou a také kvalitní sklizeň, jednak větší prostupností světla do koruny můžeme předejít vzniku různých houbových chorob či obrůstání větví mechem.

prorezavka

Zdroj: Shutterstock.com

Jaká jsou základní pravidla prořezávky?

  • Pracujte s kvalitním nářadím a dbejte na to, aby nůžky i pilky byly opravdu ostré. Jedině tak docílíte, aby řezy byly ke stromům co nejšetrnější.

  • U mladých stromků či keřů je důležitý tzv. výchovný řez, kterým formujete budoucí korunu rostliny. Proto dobře promyslete, jakou korunu bude strom v budoucnu mít, a tento tvar se pak snažte udržovat.

  • Během února či března prořezávejte nejprve odrůdy, jež jsou odolnější proti mrazům, neboť v tomto období se mrazíky ještě vyskytovat mohou. Teprve s postupným oteplováním prořezávejte citlivější odrůdy.

prorezavka

Zdroj: Shutterstock.com

  • Udržujte poměr mezi hlavními větvemi a vedlejším obrostem. Tvar koruny udržujte tak, aby hlavní větve rovnoměrně vyplnily celý objem koruny a aby u stromů rostly vodorovně.

  • U stromů a stromků, jako jsou jabloně, hrušně, rybíz či angrešt, si můžete dovolit prořezávku i na podzim, čímž si na jaře ušetříte práci. Budete-li tyto rostliny prořezávat až na jaře, můžete s nimi začít, dobře odolají i méně příznivému počasí. Naopak peckovice (švestky, meruňky, broskve a višně) a také ořešáky si nechte až na konec března či duben, kdy jsou podmínky přijatelnější.

  • U starých stromů odstraňujte především nemocné a zastíněné větve, zmlazovací řezy provádějte šetrně a postupně, aby nedošlo k nadměrnému obrostu z každého volného očka.

  • Silnější větve (o průměru 2-3 cm a více) odstraňujte pilkou, nikoli nůžkami. Ty by způsobily roztřepení v místě řezu a rána by se špatně hojila. Nůžky jsou vhodné k ošetření slabých výhonků.

prorezavka

Zdroj: Shutterstock.com

  • U delších větví zvolte řez v místě blíže ke kmeni či k základní větvi, abyste na stromě nenechávali zbytečně dlouhý pahýl. Naopak ale také řez neprovádějte v místě větevního kroužku, tedy tam, kde větev přímo nasedá na kmen, neboť zde vede i pletivo kmene, nikoli jen větve. Řez se vždy provádí kousek nad větevním kroužkem.

  • Řez se vždy provádí kolmo ke směru, kterým větev roste, aby byl řez co nejpřímější, protože tímto způsobem je také nejšetrnější ke stromu a řezná plocha je co nejmenší. U silných větví dělejte řezy postupně, aby pod vahou větve nedošlo k odlomení dřeva.

  • Po prořezání nezapomeňte ošetřit řeznou ránu stromovým balzámem neboli štěpařským voskem, aby se rána rychle zahojila a nedostala se do ní houba.

Komentáře

Načítám komentáře...