Jak na první saláty a ranou zeleninu?

rana zelenina

Autor: Profimedia.cz

Zdroj: Profimedia.cz

Jaro už je konečně tady, a pokud se chystáte mít brzy první úrodu, pak je nejvyšší čas přesadit vyklíčenou zeleninu do pařeniště nebo do skleníku.

S koncem března už na většině území nehrozí silné mrazy a velmi nízké teploty, a tak můžeme začít s výsadbou či setím první zeleniny, abychom se již během dubna a května dočkali rané sklizně.

rana zelenina

Zdroj: Profimedia.cz

Křehký salát je nenáročný

Ač to bude podle jeho křehkosti zvláštní, patří nejrůznější saláty mezi nejodolnější odrůdy zeleniny. Zvládají i velmi nízké teploty, proto se hodí k pěstování i ve vyšších polohách. Jarní salát pěstujeme z přímého výsevu nebo ze sazenic. Vyséváme ho na chráněné slunné a teplé stanoviště. Důležité je, aby půda během vegetace byla přiměřeně vlhká. Stále zamokřenou půdu však salát nesnáší. Velké kolísání denních a nočních teplot není škodlivé, naopak prospívá růstu. Vyšší teploty (nad 15 °C) při nedostatku vláhy totiž způsobují špatné zavinování hlávek.

Ani na výživu není salát náročný. V půdě by však měl být dostatek přístupného vápníku a z mikroelementů bór. Pokud je půda správně hnojená, po vysazování již není třeba přihnojovat. Drobná semínka salátu potřebují ke klíčení světlo, proto výsev jen slabě posypeme zeminou a povrch mírně utužíme. Když mají rostlinky dva pravé listy, rozsadíme je, nejlépe do sadbovačů. Po rozsazení salátu udržujeme dva až tři dny teplotu kolem 18 °C. Později snížíme na 14 až 15 °C a v noci na 10 až 13 °C.

rana zelenina

Zdroj: Profimedia.cz

Zaléváme opatrně v ranních hodinách, aby rostliny do večera oschly, jinak jim hrozí napadení houbovými chorobami. Proto větráme krátce a často a dbáme, aby měly sazenice dostatek světla. Vysazovat do volné půdy můžeme od března do konce dubna. Sazenice mají mít 4 až 6 pravých listů. Sázíme do řádků vzdálených 25 až 30 cm a na vzdálenost rostlin, v řádku na 25 cm. U všech typů salátů je důležité mělké sázení, aby srdíčko bylo alespoň 1 cm nad úrovní půdy. První úrody se pak můžeme dočkat koncem dubna.

Raná zelenina chce trochu péče

Mezi další otužilce, které můžeme bez obav přesadit do skleníku nebo do pařeniště, patří ředkvičky, brokolice a kořenová zelenina, jakož i cibule nebo kopr. Z kořenových zelenin je dobré opravdu brzy, v předjaří, vysévat mrkev, klíčí už při třech stupních Celsia. Než bude dvacet stupňů, založí si kořeny, rostoucí nejlépe v těchto teplotách.

rana zelenina

Zdroj: Profimedia.cz

Zároveň s mrkví, nejdéle však do půlky dubna rychle vysévejte petržel, jež klíčí hodně dlouho. Pokud to nestihnete, kupte si semeno pastináku. Rychleji vzchází a někteří pěstitelé mu dávají přednost pro menší náročnost. Všechny kořenové zeleniny vysazujte v rozestupech alespoň na pět centimetrů, jakmile budou mít tři nebo čtyři pravé lístky. Později, jak budou narůstat kořeny, probírejte porost až na dvojnásobný rozestup rostlin v řádku.

Cibule bude brzy, ředkvička chce vláhu

Vysévat cibuli je vhodné co nejdříve na jaře. Semena sejte tak dva centimetry hluboko, v řádcích asi třicet pět centimetrů. Při dobré klíčivosti je do tří týdnů venku – a pozor – při vzcházení nenechte záhon přeschnout. Cibule se pak rozsazuje na záhonku asi na pět centimetrů od sebe. Záhonky je dobré často protrhávat, úroda bude větší.

rana zelenina

Zdroj: Profimedia.cz

Stejně jako cibule roste rychle i kopr. Ten lze na vypletý záhonek zasít už teď, nemusí ani do pařeniště. A z prvních kousků se budete radovat už za tři týdny. Ředkviček je nespočet druhů, ale všechny spojuje to, že je potřeba je vysít už nyní. Po vytvoření prvních lístků je pak protrhejte na pět centimetrů a sklízejte, jak dorůstají hlavičky. Nezapomínejte na dostatek vláhy, plody ředkvičky budou křehčí a šťavnatější.

Komentáře

Načítám komentáře...