Ačkoli je mnozí zahrádkáři nemají v oblibě, velmi účinné jsou v boji s nemocemi postřiky. Ochranné chemické postřiky ovocných dřevin se provádí zásadně za suchého a nevětrného počasí a venkovní teplota je ideální od 7 do 10 stupňů Celsia. Postřik musí na stromě vydržet alespoň 2 hodiny a po tuto dobu jej nesmí spláchnout déšť, stejně tak ale postřik nesmí na stromě zmrznout. Nejúčinnější je provádět postřik po celé délce kmene a větví, pokud se neošetří celý strom, může se postřik prostě minout účinkem.

Nejvíce parazitů a choroboplodných zárodků především houbovitého původu se drží na kmenech se starou kůrou, proto je dobré tuto kůru odstraňovat. Osvědčuje se též vápenný nátěr před nástupem zimy. Před škrábáním staré kůry je dobré položit pod kmen papír, na který bude oškrábaná kůra padat. Starou kůru škrábejte ocelovým kartáčem a nakonec ji spalte, určitě nepatří do kompostu, ale ani na místa, kde skladujete palivové dřevo.

Nejčastější choroby ovocných stromů

Strupovitost jabloní

Jde o houbovou chorobu, která napadá listy a plody a může zcela znehodnotit úrodu jablek. Poznáte ji podle velkých šedočerných skvrn, silně napadené listy dokonce opadávají. Příznakem napadení plodů jsou skvrny (strupy) na pokožce jablek.

Strupovitosti jabloní je dobré čelit především výběrem odrůd, které jsou imunní vůči nejrozšířenějším druhům strupovitosti. Jde o jabloně Topaz red, Rubinola, Rajka, Rosana, Orion, Sirius Admirál či Goldstar. Naopak odrůdy přímo náchylné ke strupovitosti je třeba chránit postřikem, a to před květem, po odkvětu a v převažujícím deštivém období pak v pravidelných intervalech až do července.

Rzivost (rez) hrušní

Rezavé skvrny a bradavičnaté výčnělky na listech hrušní signalizují rzivost hrušní. Na tuto nemoc funguje pouze přípravek s obsahem mědi, ovšem postřiky nejsou u této nemoci příliš účinné, takže se jí zbavíte bohužel jen velmi těžko. Rzivost často přebývá na jalovcích, ale i jiných okrasných keřích a jehličnanech. Pokud jsou tedy v blízkosti napadené hrušně, je třeba provést i jejich postřik, obzvláště u jalovců, ovšem nejlepší je jalovce úplně vykácet, nebo se vzdát touhy po úrodě hrušek.

Moniliové choroby

Moniliové houbové nemoci se vyskytují na meruňkách, třešních, višních, švestkách a dalších peckovinách. Poznáte je podle zahnědlých a později bílých ohraničených kruhů na plodech. Houby způsobující tyto nemoci přezimují na plodech a větvích stromů a na jaře se rychle šíří. Zásadní prevencí je likvidovat nakažené plody, nenechávat je viset na stromech. Vhodný je na jaře postřik po celé délce stromu – až na okraje větviček.

Specifickou moniliovou nemocí je moniliová spála, která se vyskytuje hlavně u višní, okrasných peckovin a meruněk. Květy peckovin v tomto případě vypadají, jako by byly spálené mrazem. I v tomto případě houba přezimuje ve větvích a v napadených plodech, daří se jí též na stromech poničených přírodními živly. Jako prevenci je třeba odstraňovat poškozené větve.

Puchýřovitost švestek

Puchýřovitost švestek se na stromech objevuje hlavně ve výše položených oblastech. Jde o houbovou chorobu, kdy houba proniká přes květy do plodů švestek. Infikované plody jsou větší než ostatní, postupně zbělají, deformují se, nedozrají a opadají, přitom se u nich nevyvine pecka. Plod navíc nemá žádnou chuť. I v tomto případě likvidujte napadené plody a postřik proveďte ihned po vyrašení pupenů.