Chladnomilné trvalky s květy podobnými kopretinám jsou od konce léta do podzimu hvězdami zahrady. Opylovači je doslova okupují. Tyto vzpřímeně kvetoucí rostliny dorůstají výšky v závislosti na odrůdě od několika centimetrů až po dva metry a nesou veselé květy od fialových přes bílé až po modré či dokonce žluté.
Astry nebo také hvězdnice patří do čeledi hvězdnicovitých a pocházejí z Evropy, Asie i Severní Ameriky. Jsou ideální pro pěstování ve smíšených záhonech s travinami a dalšími trvalkami prérijního typu.
Kde hvězdnice pěstovat
Většina aster roste dobře na plném slunci, dobře kvetou i v mírném stínu, ale čím stinnější místo, tím méně květů. Ovšem některé druhy jsou vhodné pro mírně zastíněné záhony, ale je jich menšina, proto si vždy ověřte, jaké vybraná rostlina vyžaduje světelné podmínky.
Astrám se dobře daří v úrodné půdě, která na jaře a v létě zadržuje dostatek vláhy. Hvězdnice novobelgická (Symphyotrichum novi-belgii) původem ze Severní Ameriky má mělký kořenový systém a obzvláště prospívá v půdě, která zadržuje vlhkost.
Pokud tedy máte lehkou písčitou půdu, při výsadbě do ní zapravte trochu organické hmoty a na jaře přidejte na povrch půdy pěticentimetrovou vrstvu mulče, který pomůže udržet vlhkost kolem kořenů.
Astry pocházející z prérií Severní Ameriky (např. Symphyotrichum turbinellum) nebo z exponovaných svahů v Evropě a Asii (např. Aster amellus a Aster thomsonii) jsou schopny dobře růst na osluněných, větrných zahradách, i když vyšší druhy budou potřebovat oporu v podobě kůlů.
Chladnomilné trvalky s květy podobnými kopretinám jsou od konce léta do podzimu hvězdami zahrady. Opylovači je doslova okupují
Obecně mají evropské a asijské astry rády volné půdy, zejména v zimě. S úspěchem rostou i v podrostu stromů, zejména ty, kterým vyhovují lesní podmínky (např. Eurybia divaricata).
Ideální pro astry jsou neutrální až zásadité půdy, většina z nich však dobře prospívá i v mírně kyselých půdách. Pokud zahradničíte na půdě s nízkým pH (kyselá půda), raději se vyhněte evropským astrám, které jsou poněkud vybíravější.
Podívejte se, co dokážou astry v zahradě
Jak množit astry
Zvětšete svou zásobu aster odebíráním řízků z měkkého dřeva v období od dubna do srpna.
Postup je následující: Ořízněte nekvetoucí výhonky, zkraťte je na délku několika centimetrů a poté odstraňte spodní listy. Každý řízek zapíchněte do květináče s vlhkým, propustným substrátem. Přikryjte je průhledným sáčkem.
Substrát pravidelně kontrolujte a dbejte na to, aby nevysychal, aby měly řízky co největší šanci zakořenit. Přibližně po šesti až osmi týdnech, když začnou růst, přesaďte řízky do samostatných nádob. Na jaře mladé rostliny vysaďte a následující rok vykvetou.
Astry lze množit také odkopky. Obvykle asi po třech letech jsou trsy dostatečně velké, aby se daly dělit. Stačí trs ostrým rýčem vykopat a rozpůlit nebo rozčtvrtit. Trsy ihned přesaďte na nové místo a dobře zalijte.
Některé druhy aster se v dobrých podmínkách množí samovýsevem. V tomto případě se ale stává, že nová rostlinka má jinou barvu než její „rodič“.
Tyto vzpřímeně kvetoucí rostliny dorůstají výšky v závislosti na odrůdě od několika centimetrů až po dva metry a nesou veselé květy od fialových přes bílé až po modré či dokonce žluté
Plísně – prokletí hvězdnic
Plísně jsou častým problémem mnoha odrůd aster, zejména severoamerických. Abyste houbovým chorobám předešli, udržujte rostliny dobře zavlažované a nenechte půdu vyschnout.
Poohlédněte se také po odrůdách, které jsou vůči plísním odolnější. Evropské astry, včetně Aster amellus, Aster pyrenaeus a Aster x frikartii, jsou vůči plísním dobře odolné, stejně jako Eurybia x herveyi a Symphyotrichum „Little Carlow“.
