Rod Cornus (dřín) zahrnuje celou škálu stromů a keřů. Některé mají zimní květy, jiné nabízejí úchvatné listeny na konci jara, barevné zimní stonky, nápadné podzimní listí nebo bobule. Dnes se soustředíme na dřín japonský (Cornus kousa var. Chinensis), který je známý také jako svída japonská.
Domovinou tohoto druhu je východní Asie – Čína, Korea či Japonsko a bývá považován za jeden z nejbohatěji kvetoucích ze skupiny dřínů. Pro zjednodušení se dřín japonský často označuje jako Cornus kousa, i když to může být poněkud matoucí. Proto je důležité si při nákupu všímat přesného botanického označení a hledat Cornus kousa var. Chinensis.
Krása japonského dřínu
Tento keř má vzpřímený habitus, který se s věkem rozšiřuje. Hlavním lákadlem je přehlídka velkých krémově bílých květů, které se objevují na začátku léta. I když to je také nepřesné. To, co dřín na jaře zdobí, jsou ve skutečnosti listeny velikosti dlaně, které obklopují malé, poněkud nevýrazné květy, jež vypadají jako žlutozelené shluky kuliček.
Z nich se později vytvoří červené plody podobné jahodám. Jsou sice jedlé, ale nemají nijak zajímavou chuť. V Japonsku se konzumují syrové, nakládají se, nebo se z nich vyrábí ovocný likér. Listy jsou zelené a zakulacené, na podzim přecházejí do krásně červené a fialové barvy.
Kde pěstovat dřín japonský
Kvetení dřínu japonského je natolik jedinečné, že se tyto dřeviny obvykle vysazují jako solitérní keře. Mimořádně efektně fungují jako pozadí v keřových záhonech, protože v dospělosti dosáhnou 6-8 metrů. Při kombinaci s jinými kvetoucími keři byste měli dbát na to, abyste jako souseda nevybrali dřevinu, která kvete ve stejnou dobu, aby si navzájem nekradly pozornost.
Ve volné přírodě se vyskytuje na okrajích lesů a březích řek, proto také v zahradě ocení chráněné místo na plném slunci nebo v polostínu.
Výsadba dřínu japonského
Alfou a omegou jeho pěstování je půda. Nejlépe prospívá v lehkých, písčitohlinitých, mírně kyselých půdách. Co nesnáší jsou zamokřené a vápenité půdy, často se mu také špatně daří v těžkých, hlinitých půdách.
Kontejnerované rostliny lze vysazovat kdykoli během roku, pokud nemrzne. Nejvhodnější dobou je ale jaro, v případě podzimní výsadby chraňte první roky kořeny před mrazem vyšší vrstvou mulče.
Vrchní část kořenového balu by měla být v jedné rovině s půdou. Pokud není půda dostatečně kyselá, je třeba substrát ve výsadbové jámě okyselit zeminou pro rododendrony nebo kompostem z listů. Doporučuje se vždy přidat do půdy kompost, protože všem dřínům se viditelně lépe daří v půdě bohaté na humus.
Tipy, jak pěstovat dřín japonský
- Celkově je tento keř na péči velmi nenáročný. Poté, co zakoření, je odolný jak vůči mrazům, tak i proti horku a suchu. Jako pomalu rostoucí dřevina však trvá velmi dlouho, než se pořádně usadí, proto kolem něj udržujte půdu vlhkou alespoň 3-4 roky po výsadbě.
- Vláhu u kořenů pomůže udržet vrstva mulče, nebo podsadba nízkorostoucích bylin. Přidáním mleté rohoviny na jaře obohatíme půdu o dusík.
- Vyhněte se okopávání v oblasti kořenů, abyste zabránili jejich poškození, protože dřín koření poměrně mělce. Díky tomu bude keř v průběhu let stále krásnější a s bohatšími květy.
- Dřín japonský není třeba stříhat, protože roste pomalu. Kromě toho nemá stříhání žádný vliv na vývoj květů. Naopak, se jím rostlina zahušťuje a přichází o svůj jedinečný, vzdušný habitus.
- Korekční řez se doporučuje pouze u mladých rostlin, aby se podpořil harmonický vývoj koruny. Obtěžující větve lze kdykoli odstranit i u starších rostlin, nejlépe hned po odkvětu.
- Dřín japonský je velmi odolný vůči chorobám. Občas se objevuje napadení plísní nebo skvrnitost listů. Škůdci se obecně na krásném kvetoucím keři vyskytují jen zřídka, pokud vůbec.
Množení dřínu
Původní druhy dřínu japonského se množí řízky nebo výsevem semen, což je ale velmi zdlouhavé. Hybridy, které se často vyskytují v komerčním prodeji, však lze množit pouze roubováním.