Zemina je materiál, který tvoří různé anorganické a organické složky různého původu. Jednotlivé druhy zemin jsou přitom upraveny tak, aby splňovaly podmínky potřebné pro úspěšné pěstování daného druhu rostlin.
Zahradnické zeminy můžeme rozdělit několika způsoby. Jednou z možností je dělení podle obsahu živin, dále pak podle obsahu surového humusu, fyzikálních vlastností a původu.
Typy zemin
Typů zemin je vskutku požehnaně. Každý druh se přitom vyznačuje určitými specifiky. Mohou se užívat samotné, ale také se mohou i v různém poměru míchat a obohacovat o různé další přísady (jako například perlit nebo keramzit apod.). Všeobecně si můžete vybrat z následujících druhů.
Listovka
Zemina, která vzniká rozkladem listí. Ta nejlepší je buková, ale dobré jsou i listovky z listí ovocných stromů. Používá se především k ochraně před mrazem. Jde o velmi jemný, sypký a lehký materiál s neutrálním pH. Rády ji mají ovocné stromy, trvalky, jarní cibuloviny, ale i pokojové rostliny.
Vřesovka
Vzniká rozkladem vřesovištních rostlin. Zemina se vyznačuje hrubou strukturou, a proto má vysokou nakypřovací schopnost. Vřesovka je kyselá až silně kyselá zemina s pH 4 až 5. Je vysoce nakypřená, dobře propustná a chudá na živiny.
Jehličnatka (nebo také hrabanka)
Tato zemina vzniká rozkladem především borovicového jehličí a zbytku rostlin z podrostu. Zemina se vyznačuje kyselostí, která se pohybuje v rozmezí pH 3,5-5,5. Zpočátku je hodně nakypřená, po delším skladování však ztrácí své původní nakypřovací vlastnosti. Jde o tu nejlepší zeminu pro rododendrony. Smrková hrabanka je ale pro využití v zahradnictví nevhodná, je totiž příliš hutná a rychle se rozkládá.
Rašeliník
Vzniká úhynem rostlinného rašeliníku. Zemina se vyznačuje hrubou vláknitostí, vysokou nasákavostí a nízkým obsahem živin. Zemina je vhodná pro pěstování bromélií a orchidejí. Uměle jej můžete nahradit například molitanem.
Mechy
Mechy vynikají dobrou nasákavostí vody. Hodí se také pro pěstování bromélií a orchidejí. Tím nejlepším pěstebním mechem je bělomech.
Rašelina
Rašelina je zemina, která vzniká z odumřelých rostlin. Má mnohem horší strukturu s vysokým podílem prachových částic. Kvalita rašeliny se odvíjí od jejího původu, způsobu získávání a jejího následného zpracování. Ta nejkvalitnější se těží tzv. borkováním. Nejméně kvalitní a také levnější rašeliny se získávají frézováním. Rašeliny můžete i různě míchat.
Slatina
Vzniká rozkladem organických a anorganických látek. Tato zemina je bohatá na živiny. Každá slatina však obsahuje trochu jiné množství látek.
Slatinka (morovka)
Je rašelinnou zeminou, která obsahuje uhličitan vápenatý. Její pH se pohybuje mezi 4-7. Vyznačuje se nižší nakypřovací schopností. Zemina je vhodná pro kamélie a hortenzie.
Pařeništní zemina
Je nepostradatelná pro předpěstování sadby. Neobejde se bez ní jak zelenina, tak i květiny pěstované v pařeništích a sklenících. Zemina vzniká zkompostováním hnoje v pařeništi. Vyznačuje se nižší nakypřovací schopností, nasákavostí i propustností. Zemina je bohatá na živiny a její pH je 7. Může však obsahovat zbytky pesticidů, hnojiv a choroboplodné zárodky i škůdce.
Hnojovatka
Vzniká zkompostovaním hnoje. Používá se jako hnojivo. Bohužel se však už užívá málo.
Kompostovaná kůra
Tuto zeminu můžete znát i pod pojmem kůrový humus. Je velmi kvalitní a vzniká řízeným procesem především z kůry jehličnatých dřevin (smrku, modřínu, borovice), jež se nejprve pořádně nadrtí, zvlhčí a následně se u ní nastartuje mikrobiální život přidáním živin.
Drnovka
Vzniká kompostováním drnů. Vyrábí se z travních drnů, které se prokládají chlévským hnojem a polévají močůvkou. Do směsi se obvykle přidává superfosfát a draselná sůl. Drnovka z kyselejších půd je ještě obohacena o mletý vápenec.
Drnovka má neutrální pH 7,5. Uplatňuje se tam, kde není vhodná ornice. Je skvělá pro urychlení růstu okurek. Hodí se však i pro jiné skleníkové květiny a rostliny, jako jsou karafiáty, pelargonie a chryzantémy.
Zdroj: zahradkarskaporadna.cz, strefa.cz