S příchodem teplých dnů nastává také ideální čas na letnění pokojových rostlin. Aby však rostlinám prospělo, musí se provádět správně. Letnění na přímém slunci a na čerstvém vzduchu totiž některým květinám prospívá, a některým naopak může ublížit.
Mezi rostliny, které se mohou bez obav vyhřívat na slunci, patří například kaktusy, sukulenty, palmy nebo aloe vera. Většina z nich zvládne i lehké deště. Pouze kaktusy a sukulenty před deštěm schovejte pod střechu. Do polostínu umístěte fíkusy, zelence, monstery nebo orchideje a do stínu nejrůznější kapradiny, azalky nebo břečťany.
Kdy začít s letněním?
Pokojové rostliny přesouváme ven po 14. květnu, tedy po „třech zmrzlých” (Pankrác, Servác, Bonifác). V posledních letech se však často stává, že i po polovině května teploty klesají pod 10 stupňů. V takovém případě letnění ještě odložte a začněte, až se teploty ustálí. Zpět domů je pak stěhujeme ke konci září, kdy se teploty opět začnou propadat pod 10 stupňů.
Vyberte stanoviště podle světové orientace
Pro letnění jsou ideální balkony nebo terasy otočené na východ a odpolední západ, kam začne slunce svítit až kolem 16 hodiny. Jižní a jihozápadní prostory jsou na letnění příliš slunné. Špatné není ani stanoviště se severními dispozicemi, kam přímé slunce dopadá jen časně zrána, nebo až úplně navečer. Při výběru stanoviště myslete na to, že rostliny pěstované v bytě jsou většinou tropické rostliny, které nevyhledávají tolik slunečních paprsků.
Častější zalévání
Rostliny mají venku více světla, a to způsobuje, že rostou rychleji, zvětšují se jim listy a jsou odolnější proti škůdcům. K tomu všemu ale potřebují také daleko více zálivky. Venku vysychají květináče rychleji už jen kvůli větru a silnějšímu výparu povrchu zeminy. Při tropických dnech budete muset pokojové rostliny zalévat i dvakrát denně. Dávku hnojení ovšem nezvyšujte. Zpravidla hnojte jednou za dva týdny.
Zdroj: ireceptar.cz, marianne.cz
