Roubování je jedna z nejběžnějších technik, kterou používají zahradníci k šíření rostlin. Tato technika spojuje dvě nebo více rostlin tak, že se jejich tkáně spojí a vytvoří novou rostlinu. Roubování se používá k množení různých druhů rostlin, zlepšování odolnosti proti škůdcům nebo nemocem, a také ke zkrácení doby, za kterou rostlina začne plodit.
Kdy roubovat?
Pro roubování je nejvhodnější čas brzy zjara, kdy se stromy teprve začínají probouzet. Obvykle platí pořadí v roubování, kdy jako první je na řadě angrešt a rybíz, pak třešně a višně, dále meruňky, švestky, slívy a nakonec jabloně a hrušně.
Jak si připravit rouby?
Rouby by se měly ideálně odebrat už v zimě, protože nesmí být narašené. Tím by měly vyčerpané živiny a po naroubování by vám zaschly. Uchovávejte je ve sklepě zabalené do papíru nebo v pilinách, obojí občas navlhčete. Lze je mít zčásti zapíchnuté do půdy.
Můžete je uchovávat i v lednici, v navlhčených novinách a igelitu. A odkud vzít roub? Nejlépe z jižní strany stromu a z vyšších pater. Tam budou lépe vyzrálé. Měly by být silné alespoň jako tužka, aby se daly dobře uchovat.
Délka roubu by měla být v rozmezí čtyř až osmi pupenů. Čím více pupenů, tím více větviček by mělo narůst. Ale při vyšším počtu pupenů mohou ty spodní zasychat.
Podívejte se, jak se správně roubuje, níže ve videu:
Jak připravit podnož pro roubování?
Stromku, s jehož úrodou nejste spokojeni, seřízněte už v zimě (když nemrzne) korunu tak, aby větve, na které budete roubovat, končily v jedné rovině. Proč už v zimě? Abyste nenechali do větví, které budete odstraňovat, zbytečně naproudit mízu. Ta bude nutná pro pozdější výživu roubů.
U větších stromů je vhodné ponechat původní spodní větve jako tahouny mízy a zdroj listové hmoty pro fotosyntézu. Tyto tahouny ale musí končit níž než větve přichystané k roubování a i během sezony je musíte zkracovat tak, aby se nedostaly nad naroubované větvičky.
Nejjednodušší je postup, kdy seříznete větev i roub na šikmo
Jak roubovat?
Potřebovat budete kvalitní a čisté nástroje. Rozhodně si vezměte roubovací nůž z kvalitního materiálu, štěpařský vosk nebo balzám, na ovázání buď lýko, nebo roubovací PVC pásku.
V podstatě jsou dva základní způsoby roubování. Buď na sebe napojíte dvě tenčí větvičky (kopulace), nebo na silnou větev napojíte několik roubů tak, abyste si zajistili budoucí korunu stromku a měli větve navíc pro případ, že se něco „nechytne“ (roubování za kůru). Pokud by se vám připravené rouby zdály seschlé (kůra zvlněná), před roubováním je namočte na několik hodin do vody.
Kopulace
Nejjednodušší je postup, kdy seříznete větev i roub na šikmo (řez vytvoří tvar elipsy). Obě elipsy by si měly být co nejpodobnější, abyste mohli větvičky spolu snadno spojit. Řez provádějte v místě, kde je na opačné straně větve založen pupen.
Roub přiložte na podnož a ohlídejte si, že míza bude moci proudit – aby na sobě seděla mízní pletiva. Pokud máte podnož i roub výrazně jiného tvaru, musí mízní pletiva navazovat alespoň na jedné straně. Místo spoje pečlivě zamažte balzámem a ovažte. Pod pásku se nesmí dostat vzduch!
Roubování za kůru
Tam, kde chcete naroubovat na silnější větev, roubujte za kůru. A to buď tak, že kůru jen naříznete a do vzniklé mezery zasunete roub seříznutý na šikmo (jako pro kopulaci). Nebo můžete odloupnout pásek kůry a na odhalené místo přiložit roub. Opět místo roubování pečlivě zamažte a ovažte. Zkontrolujte a doplňte zamazání i velkých řezných ran na hlavních větvích.
Zdroj: ireceptar.cz, abecedazahrady.dama.cz
