Pastinák setý, kterému se lidově říká pastiňák, býval ve středověku hojně pěstovanou zeleninou po celé Evropě, a než se tu objevila cukrová řepa, sloužil povařený jako sladidlo, a než dorazily brambory, jedl se místo nich právě pastinák. Aromatické kořeny jsou na povrchu zahnědlé a uvnitř se nachází bílá dužina, která chutí připomíná mrkev, ale obsahuje až třikrát více cukru.
Jaký je rozdíl mezi pastinákem a petrželí
Na první pohled si pastinák můžete snadno splést s petrželí. Rozdíl poznáte nejlépe podle natě. Petržel má nať téměř přes celý vršek kořene, a pokud nať seřízneme, po obvodu je vidět jemně nafialovělý kroužek. Nať pastináku vyrůstá přímo z lehce prohloubeného středu kořenu, a když nať seřízneme, je kořen světlý. Co se týká chuti, je petržel pikantnější a kořeněnější než pastinák, ten je zase mnohem sladší a připomíná spíš mrkev.
Jak pěstovat pastinák
Pěstování pastináku je jednoduché a nepotřebuje příliš péče, takže jde o zeleninu vhodnou i pro začínající zahradníky. Nejlepší je vysít jeho semena do takzvaných hrůbků, tedy dlouhých kupiček hlíny, které jsou od sebe vzdálené asi 40 centimetrů. Semena se sejí ve dvou až třech řadách, protože pak má pastinák rovnější kořen a snáz se trhá. Až budou mít rostlinky tři až čtyři listy, je třeba je jednotit. Ve finále by jednotlivé rostliny měly být od sebe vzdáleny minimálně 15 centimetrů, aby měly dostatek prostoru.
Roste v téměř jakékoliv půdě, ale nejraději má hlubokou a úrodnou půdu na slunném místě. Pak je kořen krásně velký. Na stejném záhonu můžete pěstovat různé druhy salátů a ředkvičky. Salát vyroste dřív a ředkvičky před vyklíčením pastináku přesně vymezí řádek a sklidíme je současně.
Kořeny se dají sklízet už v červenci, ale lepší je počkat na dobu, kdy zaschne nať. První mrazík jim ještě zlepší chuť. Nejlepší je nechat je v záhonu a sklízet podle potřeby. Pokud to není možné, uskladníme kořeny na chladném místě a přihrneme zeminou.
Zdroj: ireceptar.cz, living.iprima.cz
