Slivoň švestka, známá také jako švestka domácí (Prunus domestica), nabízí širokou paletu odrůd, které se liší nejen dobou zrání, ale i velikostí, tvarem, barvou a chutí. Švestky preferují vlhčí půdu a snesou i polostín, přičemž nejlépe rostou v teplejších oblastech s nadmořskou výškou od 300 do 500 metrů nad mořem.
Sklizeň švestek může být ovlivněna i různými chorobami, mezi kterými je nejrozšířenější šarka (Plum pox virus). Přesto existují odrůdy, které jsou k této chorobě tolerantní.
Co byste měli vědět o švestkách?
Jak poznat zralé švestky
Švestky dozrávají od začátku července do září. Nejlepší je nechat je na stromech zrát co nejdéle, protože utržené švestky špatně dozrávají a ztrácejí svou typickou chuť. Zralé švestky jsou sladké, pevné, ale měkké na dotek.
Čerstvě sklizené švestky mají jemně ojíněný bělavý povrch, což je znakem čerstvosti a kvality. Tento stíratelný povlak chrání plody před vysycháním.
Různé druhy švestek a jejich specifika
Švestky pravé a pološvestky
Švestka je plodem stromu s názvem slivoň švestka nebo švestka domácí. Rozlišujeme dvě hlavní skupiny – švestky pravé a pološvestky. Pravé švestky mají protáhlé plody, obvykle tmavě fialové barvy, a jejich tuhá, šťavnatá dužina se snadno odlučuje od pecky.
Nejrozšířenější odrůdou u nás je domácí švestka, které se nejlépe daří na vlhčích půdách s dostatkem humusu a je silně náchylná k virové šarce. Její plody dozrávají v září a jsou vhodné ke všem úpravám, včetně destilace na slivovici.
Pološvestky se velmi podobají švestkám, jejich plody však nejsou tak protáhlé a dužina je měkčí. Mezi známé odrůdy patří například Zimmerova švestka, která je částečně samosprašná a potřebuje výživné půdy, nebo Wangenheimova švestka, která je nenáročná na kvalitu půdy a je poměrně mrazuvzdorná. U nás je oblíbená také raná Čačanská lepotica, která je tolerantní k šarce.
Léčivé účinky švestek
Švestky jsou nejen chutné, ale i zdravé. Obsahují vitaminy A, B a E, minerální látky a stopové prvky jako vápník, hořčík, draslík, měď, fosfor, zinek, železo, bor a síra. Švestky jsou bohaté na nerozpustnou i rozpustnou vlákninu, což jim dodává vynikající detoxikační účinky.
Konzumace švestek usnadňuje vyprazdňování a pomáhá proti zácpě. Rozpustná vláknina navíc snižuje kyselost v žaludku, navozuje pocit plnosti a snižuje vstřebávání tuků. Švestky také upravují krevní tlak, pozitivně ovlivňují látkovou výměnu, posilují nervy a zlepšují paměť.
Zralost švestek je klíčová nejen pro jejich chuť, ale i pro maximální využití jejich léčivých vlastností. Při správné péči a správném načasování sklizně můžete z tohoto ovoce vytěžit maximum.
Tipy na zpracování švestek
Pokud máte štěstí na bohatou úrodu, švestky můžete konzervovat na různé způsoby. Na zimu se hodí je zavařit, zmrazit nebo usušit. Každý z těchto způsobů uchová švestky pro budoucí využití, ať už ve formě kompotů, džemů, nebo sušeného ovoce.