Možná si na některé z nich vzpomenete i bez fotografií. Vysoké květy u plotu, výrazná vůně během léta nebo pivoňky, na které se čekalo celý rok. Některé rostliny byly dříve tak běžné, že je lidé brali jako samozřejmost. Dnes na ně člověk narazí spíš výjimečně, přestože z českých zahrad úplně nezmizely.
Když se dnes podíváte na nové zahrady, často v nich najdete okrasné trávy, stálezelené keře nebo moderní výsadby s menším počtem druhů. To samo o sobě není špatně. Jen se tím trochu vytratila pestrost, která byla pro starší zahrady typická. Právě tehdy vedle sebe běžně rostly květiny různých barev, výšek i tvarů.
Ne všechno bylo podle plánu
Málokterá babička řešila, jestli záhon odpovídá aktuálním trendům. Rostliny se často přesazovaly mezi sousedy, něco přivezla teta z vedlejší vesnice a něco zůstalo po předchozím majiteli domu. Výsledkem byly zahrady, které nepůsobily dokonale, ale měly vlastní charakter.
Mnohé květiny si navíc poradily samy. Jakmile se jednou uchytily, vracely se rok co rok. Právě proto si je lidé spojovali s jistotou. Na jaře vyrašily, v létě rozkvetly a nikdo nemusel přemýšlet, čím zaplní prázdné místo v záhonu.
VIDEO: Jak na udržitelnou zahradu bez chemie
Floxy bývaly skoro všude
Kdo někdy navštívil venkovskou zahradu uprostřed léta, nejspíš si vybaví floxy. Těžko se přehlédnou. Jsou vysoké, barevné, a navíc výrazně voní. Právě vůně bývá důvodem, proč na ně lidé vzpomínají ještě po letech.
Dnes se objevují méně než dřív, ale rozhodně nezmizely. Jen mají větší konkurenci než v době, kdy výběr zahradních rostlin nebyl zdaleka tak široký. Přesto se najde dost zahrádkářů, kteří na ně nedají dopustit.
Orlíčky si dělají, co chtějí
Orlíčky byly trochu svéhlavé už před desítkami let. Jednou vykvetly na záhonu, za rok se objevily o pár metrů dál. Právě díky tomu působily zahrady živěji a méně uhlazeně. Dnes se tahle vlastnost znovu dostává do kurzu. Mnoho lidí už nechce zahradu, kde je všechno dokonale nalinkované. A orlíčky do takového prostředí zapadají překvapivě dobře.
Proč jich ubylo
Na změně se podepsalo víc věcí najednou:
- zahrady bývají menší než dříve,
- lidé mají méně času na údržbu,
- nabídka rostlin je mnohem širší,
- některým druhům dávají zabrat horká a suchá léta,
- oblibě se těší jednodušší výsadby.
Neznamená to ale, že by staré trvalky přestaly fungovat. Jen už nejsou automatickou součástí každé zahrady. Kdo dnes zamíří do zahradnictví, má na výběr mnohem více rostlin než dřív, a tak tradiční druhy často ustupují novinkám. Přesto mají stále co nabídnout. Mnohé z nich vydrží na jednom místě dlouhé roky, dobře se množí a každé léto spolehlivě vykvetou bez složité péče. To je důvod, proč se k nim někteří zahrádkáři po letech znovu vracejí.
Návrat starých známých
Překvapivé je, že některé rostliny se pomalu vracejí. Zahrádkáře začínají bavit záhony, které nepůsobí jako vystřižené z katalogu. Místo dokonalé souměrnosti hledají pestrost a přirozenost. A právě v takových zahradách mají floxy, orlíčky nebo slézové růže stále co nabídnout.
Možná je to tím, že některé věci jednoduše nestárnou. Ať už jde o vůni floxů, květy pivoněk, nebo vysoké slézové růže u plotu, stále dokážou vytvořit atmosféru, kterou si mnoho lidí pamatuje z dětství.
