Většina zahrádkářů sahá po chemické ochraně, která sice zatluče nepřátele, ale zároveň otráví i samotnou princeznu. Jenže existuje mnohem rafinovanější řešení – postavit kolem hradu strážce v podobě krásné oranžové kytky. Té se říká lichořeřišnice (latinsky Tropaeolum majus) a její trik spočívá v tom, že místo aby škůdce zabíjela, prostě je zláká k sobě a od rajčat odláká.
VIDEO: Chutné druhy rajčat, které stojí za vyzkoušení a snadno se pěstují
Hořčičná chemická bomba v listech krásky
Lichořeřišnice je v podstatě biologická chemická továrna. Podle německého ochranářského svazu NABU se dá lichořeřišnice úžasně kombinovat s rajčaty, protože díky hořčičným olejům (silice zvané senföle) drží od rostlin daleko plísně a navíc odpuzuje mravence, mšice i mouchy běláska. Hořkost a štiplavost téhle krasavice nemají rády ani hraboši, ani housenky, takže vám zároveň ochrání i kořenový systém pod zemí. Přirovnejte si to k česneku v hororu – jednu hlavičku zavěsíte na dveře a celá horda upírů se s vámi rozloučí.
Tady je ale paradox, který musíte pochopit: mšice na lichořeřišnici LÉTAJÍ. Doslova. Německý zahradnický expert z portálu Bloomify upozorňuje, že lichořeřišnice je pro mšice doslova magnet – jenže přesně tohle je její genialita, protože je odlákává od rajčat na sebe a přitom k sobě láká i jejich přirozené nepřátele, tedy slunéčka sedmitečná a zlatoočka. Funguje to jako trojský kůň naopak: dovnitř se dostanou škůdci a vy do toho posíláte komando dravců. Hlavně si zapamatujte, že to není o tom, že lichořeřišnice škůdce zabíjí – ona z vašeho záhonu udělá ekosystém, kde se škůdci sami uloví.
Co konkrétně udělejte, jakmile vyjde slunce
- Vysejte semínka od poloviny května, jakmile minou poslední přízemní mrazíky
- Předpěstujte sazenice už v dubnu v květináčích na okenním parapetu, posunete tím květ o měsíc dřív
- Sázejte 2 cm hluboko a v rozestupech 20 až 30 cm mezi rostlinami
- Umístěte lichořeřišnice po obvodu rajčatového záhonu jako bezpečnostního strážce, ne přímo doprostřed
- Klíčit budou za 10 až 14 dní – buďte trpěliví, není to fazole
- Nepřehánějte to s hnojivem – v živné půdě udělají jen listy a žádné květy
- Pravidelně kontrolujte mšice na lichořeřišnici a v případě extrémního přemnožení rostlinu odstraňte
- Sklízejte květy a listy do salátu – květy chutnají sladce po medu, listy mají jemně palčivou křenovou chuť
Chcete to posunout ještě o level výš?
Chcete to posunout ještě o level výš? Pak místo pouhé výsadby u rajčat vytvořte kompletní obranný kruh. K lichořeřišnici přihoďte ještě měsíček lékařský, protože ten zase dělá z půdy neobyvatelné území pro háďátka v kořenech. Mezi rostliny přidejte stroužek česneku nebo dva – švýcarský portál Hausinfo doporučuje dát do záhonu jeden až dva stroužky podle velikosti, které spolehlivě odeženou myši a hraboše díky obsaženým sirným látkám. Přirovnejte to k vícevrstvové bezpečnostní pěně – mšice, hraboši, plísně i housenky narazí postupně na různé bariéry, než se vůbec dostanou k vašemu rajčeti.
Druhý profesionální tah je udělat si z lichořeřišnice ještě i čaj na následný postřik. Vezmete dvě hrsti nadrobno nasekaných listů a stonků, zalijete vařící vodou tak, aby vše bylo ponořeno, a 15 minut louhujete. Po scezení směs zředíte v poměru 1 : 10 s vodou a postřik aplikujete každé 2 až 3 dny, dokud mšice nezmizí. Funguje to jako dvojitý úder boxera – zatímco jedna lichořeřišnice škůdce odlákává živá, druhá je tekutě likviduje. A ještě na rozdíl od chemie nikomu neublížíte; lichořeřišnice je tak neškodná, že její květy a listy se v moderních restauracích používají jako luxusní ingredience k salátům.
