Voda je lákadlem nejen pro člověka, ale také pro všechny živočichy, kteří by zahradou jinak jen migrovali. Vodní hladinu neminou soutěživé vážky ani obojživelníci a rozhodně jí neodolají opeřenci, kteří si tu udělají zastávku na krátké koupání.
V Ohrobci příroda doslova vstupuje do domu. Okno v přízemí ještě před několika lety nemělo takový rozměr, majitelé se ale rozhodli, že chtějí mít zahradu doslova jako na dlani
Když se majitelé ohrobecké zahrady rozhodovali, jak velké jezírko bude, volba padla na velkolepý projekt, který se stal hlavním tématem sympatického pozemku. Náročná realizace se neobešla bez problémů, ale výsledek stojí za to. Na dokončení stále čekají okrajové části zahrady, kde postupem času vzniknou smíšené výsadby okrasných a ovocných rostlin.
S vodopádem
Dům vyrostl na místě původní chalupy v zahrádkářské kolonii. Čtyřčlenná rodina se sem přistěhovala před čtyřiadvaceti lety s vidinou života v bujné zeleni. Ohrobec se od té doby hodně proměnil, přesto je zahrada uzavřeným světem obklopeným vysokými stromy, a to hned ze dvou stran.
Nechybí tady ani voda v pohybu. Jezírko vodou napájí kamenný potok, který zahradu oživuje zurčením vody. Má ale i praktickou funkci, jezírko totiž udržuje čisté a prokysličené
Právě tato přírodní kulisa se propojuje s přírodním pojetím zahrady, která začala dostávat současnou podobu před čtyřmi lety, kdy majitelé oslovili zahradní projektantku Kateřinu Pospíšilovou. Na ní bylo nejen začlenění plánovaného jezírka, ale také řešení terénních úprav. Hlavní část zahrady totiž leží ve svahu. I když nešlo o extrémní převýšení, vyvstala poměrně složitá otázka, na kterou si majitelé přes různé úvahy nedokázali odpovědět.
Umístění jezírka o ploše větší než sto metrů čtverečních do svažitého terénu totiž nebylo vůbec snadné. S úpravami svahu se tedy začalo už u domu, kde zmizelo několik desítek centimetrů původní zeminy, čímž se převýšení terénu výrazně zmenšilo.
Jak se ale ukázalo, na první pohled problematický svah má i pozitivní stránky. Dal se efektivně využít pro začlenění vodopádu, který se stará o hezkou podívanou a uvádí vodu v jezírku do pohybu. Terénní úpravy ovšem odhalily další výzvu – extrémně jílovitou půdu, se kterou se muselo při zakládání zahrady počítat.
Ve jménu přírody
Zahrada se sice neprezentuje vyloženě jako přírodní, ovšem na první pohled je jasné, že komunikuje s okolím. Přirozeně se totiž napojuje na les, který navazuje na hlavní část pozemku. Majitelé se navíc přesvědčili, že se budování zahrady nedá oddělit od domu.
Na velkorysou dubovou terasu se vejde s přehledem celá rodina. Šedavá patina tvrdého dřeva se perfektně doplňuje s odstínem kamenné zídky
Nakonec se rozhodli pro razantní krok a zvětšili okno v přízemí, které tak dokázalo okolní zeleň vnést doslova do kuchyně. Paní domu má zahradu jako na dlani během celého dne, a je za to ráda.
I když je zahrada stále ještě mladá a některé části čeká postupné dolaďování, už teď je neskutečně živá a během ročních dob proměnlivá. Oba majitelé museli uznat, že vodní hladina je tím nejlepším divadlem a kromě toho působí jako nejlepší letní klimatizace, kterou si mohli na vlastním pozemku dopřát. (Článek byl redakčně krácen, celé znění najdete v novém vydání časopisu.)
Přečtěte si o krásné zahradě a jezírku i další informace:
- Propojení domu se zahradou
- Práce s terénem
- Využití přírodních materiálů
- Místa pro odpočinek
- Kov, kámen a umělecká díla
To vše a mnoho dalších informací a produktů najdete v říjnovém čísle časopisu DŮM&ZAHRADA, které vychází 19. září 2024.
