Ještě před sedmi lety byste si na pozemku mezi rybníkem a strmým kopcem připadali jako v pohádce o Šípkové Růžence. Neprostupná změť náletových dřevin a ostružiní porůstající plochu 1 430 m2 byla velkou výzvou pro firmu, která dostala za úkol ji vyčistit a připravit na stavbu domu.
„Manžel je autorizovaný stavař, takže na zakázkách spolupracujeme a doplňujeme se. Investorka chtěla k domu, který manžel projektoval, udělat i zahradu,“ popisuje Zuzana Szotkowski začátek úspěšné spolupráce. Ta přerostla nejen v další zakázky, ale i v následnou údržbu zahrady. „Protože zadání znělo ‚zahrada pro diplomaty‘, představila jsem si, že v domě budou jednou bydlet třeba Francouzi. Nechybí tu proto místo pro pétanque ani šachový stolek.“
Dva vzácné nálezy
Při likvidaci náletů a plevelů tvůrci zahrady objevili i obří rododendron. Spolu se vzrostlým ořešákem a dřevinami zpevňujícími strmý svah jsou jedinými pozůstatky původního divokého porostu propustné půdy. K fialovorůžově kvetoucímu keři přibyly po obohacení půdy o rašelinu další a dnes jsou jarní ozdobou zahrady.
V popředí vlevo kvete kakost, vpravo hosty, hortenzie na svou chvíli slávy teprve čeká
K nim Zuzana Szotkowski doplnila ovocné stromy – hrušně, švestku, jabloň, třešeň – a na konci pozemku i borovice, které rostou v okolí. Dřevo z vykácených smrků se hodilo na schůdky ke skluzavce.
„Jinak jsme na pozemku použili pouze odolný dub na schody a sedací kostky a na přání investora tropické dřevo na rozsáhlou terasu. Smrk je pro dětskou část zahrady ideální, vydrží zhruba sedm let, kdy si děti herních prvků užívají, pak lze tuto část zahrady proměnit podle současných potřeb,“ vysvětluje autorka. Smrkové dřevo venku vlivem vlhkosti a mechového porostu zejména ve stínu rychle degraduje, zhruba po sedmi letech se rozpadne.
Jih není jen ohnivý
Pozemek je sice orientovaný na jih, ale ze západní strany ho stíní strmý kopec. Jen některé části zahrady jsou tedy vystaveny většímu slunečnímu žáru. Zahradní projektantka proto doporučuje neřídit se jen orientací, ale skutečným poměrem světla a stínu. Jedině tak najdete místa, kde budou pečlivě vybrané rostliny prosperovat. Tomu slouží i umělá závlaha osázených částí.
Dubové schody i dubový šachovnicový stolek za sedm let zešedly, ale přesto bez jakékoli údržby a újmy na kráse slouží
Na zahradě není moc cibulovin, původně tu byly jen puškinie a okrasné česneky, z trvalek převažují čechravy, kakosty, kontryhely, hosty, sasanky, kapradiny a podzimní astry. Trochu rozpínavě se chová líbivá ostřice (Carex morrowii ’Ice Dance’).
Přední část dlouhé úzké zahrady je koncipována jako reprezentační, na pobytovém trávníku byla zbudovaná zpevněná plocha pro závěsné křeslo a zahradní domek. Specifická je i terasa u domu. Majitelka si přála velkoformátovou dlažbu se širokými spárami vyplněnými travním kobercem. Pod dlaždicemi je vrstva štěrku, spáry vyplňuje substrát. „Bála jsem se, že tráva za suchých horkých dní vyprahne, ale překvapilo mě, že s výjimkou částí u francouzských oken, kde je žár kvůli odrazu ze skleněné plochy největší, je pořád zelená,“ konstatuje zahradní projektantka.
| Mlatová cesta | ||
|---|---|---|
| Milovníci zámkových dlažeb bývají z mlatové cesty lehce nervózní, argumentují zejména tvorbou kaluží a plevelem. První obava je v případě správného vyspádování cesty lichá. Důležité je vytyčit cestu, vykopat 20 až 30 cm zeminy a navést nejprve hrubý, pak jemný a posléze nejjemnější štěrk, zasypat vhodným mlatem a s dokonalým spádem pečlivě uhutnit všechny vrstvy. Pokud se však po nich často nechodí, opravdu zarůstají plevelem. Jeho pronikání ze strany lze zabránit založením nenápadných plastových okrajů. | ||
Zajímavé objevy
Pozemek leží ve svahu, v němž byl původně sklípek. Ten tvůrci zahrady proměnili v dětskou hernu. Výškový rozdíl spojují dubové schody. Blízko nich se nachází velkorysá plocha z tropického dřeva se zabudovaným pískovištěm a do dolní části pozemku oseté luční směsí vede mlatová cesta k ohništi.
V zahradě je i krásné posezení s ohništěm
Obyvatelé domu tak mohou mít při posezení u ohně pod borovicemi pocit malého výletu do přírody, protože ráz spodní části je od té horní zcela odlišný. Z trvalek tu rostou zejména přírodně působící kontryhely a orlíčky.
„Při úpravě terénu jsme našli asi deset polámaných žulových sloupků, zhruba metr vysokých,“ vypráví Zuzana Szotkowski. „Ty zachovalé dnes lemují zahradní cesty a jsou zajímavým výtvarným prvkem celého konceptu.“
Louku, která utrpěla neustálým sečením předchozího obyvatele domu, zahradníci neobnovovali. Znamenalo by to sloupnout celou vrchní vrstvu půdy, navézt novou a znovu vysít travní směs. „Zkusím se zbavit druhů, které tam nechci, protože pořád prorážejí ostružiny a kopřivy, a ty žádoucí, například kopretiny, dosázet,“ plánuje autorka.
| Autorka: Ing. Zuzana Szotkowski | ||
|---|---|---|
| Vystudovala Fakultu životního prostředí na ČZU v Praze obor zahradní tvorba. V roce 2013 založila s manželem stavebním projektantem firmu 3zahrady, která se zabývá návrhy a realizacemi rodinných zahrad i zahrad u bytových a firemních domů včetně montáže automatické závlahy, osvětlení a dodání mobiliáře a jiných prvků. https://www.3zahrady.cz | ||
Tento článek jste mohli najít v časopisu Dům&Zahrada č. 7/2024.
