Myši, hryzci a hraboši rozhodně nepatří mezi zvířata, která na své zahradě chceme. Není divu, dokážou na ní udělat pěknou paseku. Pochutnávají si na dužnatých kořenech a hlízách, neuniknou před nimi cibulky rostlin, kořenová zelenina ani kořeny či kůra mladých stromků. Pokud nejsou rušeni, dokážou při svém apetitu a rozmnožovací schopnosti úrodu i výsadbu úplně zdecimovat. Proto je pochopitelně žádoucí se těchto nezvaných návštěvníků zbavit.
Kdo jsou naši zahradní nepřátelé?
Hraboš polní patří k našim nejhojnějším hlodavcům. Měří zhruba 10 cm, na rozdíl od myši má krátký ocas. Je také robustnější než myš a má oblejší čenich a malé uši. Barva srsti se pohybuje od hnědé po šedou, se světlejším břichem. Na zahradě si pochutná na užitkových i okrasných rostlinách od kořene po list, ohlodává kmeny mladých stromků a nepohrdne ani jejich kořeny.
Hraboši dokážou zlikvidovat celou úrodu.
Hryzec vodní navzdory názvu nežije jen u vody, ale i v zahradách, ačkoliv dává přednost těm, kde je vyšší hladina spodní vody. Miluje kořeny mladých ovocných i okrasných stromků, které dokáže zcela zdecimovat. Na dřevu na rozdíl od hraboše nechává podpis v podobě otisku svých zoubků. Má rád i kořenovou zeleninu a neuniknou mu ani spadané plody nebo větvičky. Dorůstá až 20 cm, má dlouhý ocas a tmavohnědou barvu srsti, trochu připomíná potkana.
Myš domácí proniká do zahrad, i když nejraději se zdržuje na půdách, ve sklepích a tam, kde má přístup k potravě. Je všežravá a charakterizují ji velké černé oči, velké uši, dlouhé přední zuby a dlouhý hladký ocas. Dorůstá až 10 cm.
V boji proti hlodavcům vám pomohou zvířata i květiny
Pomocníkem v tuhém boji o naši zahradu vám mohou být jiná zvířata, nejčastěji kočky, a to především ty venkovské, zvyklé na život venku, nebo psi, hlavně jezevčíci, teriéři, border kolie nebo malí knírači. Z volně žijících zvířat budou vašimi spojenci lasička nebo kuna, užovka i draví ptáci. Kunu na zahradu nedoporučujeme lákat, protože může být nebezpečím pro drůbež, a pokud se usídlí v domě, je to pro obyvatele značně zatěžující, ale dravé ptáky je možné přivábit na zahradu vhodným posedem.
Afrikány jsou nenáročné, ale pro zahradu velmi užitečné. Jejich specifická vůně odradí spoustu škůdců.
Hlodavce odpuzují aromatické rostliny, proto už naše babičky vysazovaly mátu nebo afrikány. Dalšími nápomocnými rostlinami jsou pryšec, heřmánek a česnek. Hlodavce může odradit i ořešákové listí nebo pepř či pálivá paprika vysypaná na strategických místech. Například hraboš si s oblibou pochutnává na vysoké trávě, takže pravidelně sekaná zahrada pro něj nepředstavuje lákavé místo. Když k tomu ještě zlikvidujete zarostlá a neudržovaná zákoutí, kde by se mohl schovávat, bude mít o důvod víc se odstěhovat.
Vyžene je vzduch i zvuk
Můžete rovněž zakoupit plašič na principu ultrazvukových vln, jehož signál díky specifické frekvenci neruší lidi ani domácí zvířata, hlodavcům je ale nepříjemný. Někdy mohou být plašiče i kombinované, kdy spojují signál ultrazvukový s akustickým, které se přepínají podle potřeby. Můžete je použít nejen v interiéru, ale také v exteriéru.
Využít můžete také nechuti hlodavců k průvanu, a pokud máte fukar na listí, nasměrovat ho přímo do hlodavcova obydlí. Silný vítr v noře by měl její obyvatele odradit a přesvědčit ke stěhování.
Podporujte myší predátory, například poštolky
Pokud mírnější metody selžou, nasaďte těžší kalibr
Když hlodavci stále odmítají opustit váš pozemek, můžete na ně jít s pomocí pastí. Na myši je nejlepší klasická sklápěcí pastička s návnadou z jablka, je ale dobré klást pasti až večer, aby se do nich přes den nechytili ptáci. Na hraboše a hryzce je možné políčit pastičky ve tvaru tubusu či domečku, které se umístí do země blízko jejich nory. Hlodavec se dostane dovnitř úzkým otvorem, ale ven nemůže. Vy máte možnost ho odnést mimo zahradu do volné přírody.
Můžete také zkusit posypat otvory do nor draselnou solí, nory zahrnout a přišlápnout. Uvolňující se chlor by měl jejich obyvatele vypudit. A pokud se rozhodnete po vyčerpání všech možností pro jed, mějte na paměti, že tyto látky mohou být nebezpečné pro děti, domácí zvířata a sekundárně pro predátory, kteří by otrávené zvíře zkonzumovali. Je proto důležité volit takové, které působí spíš než na principu prudkého jedu například na krvetvorbu hlodavců. I tak je nutné pracovat s takovými látkami opatrně, používat ochranné rukavice a dbát na to, aby se k návnadám nedostaly děti či domácí zvířata.
Zdroje:floranazahradě.cz, zahrada-centrum.cz, českéstavby.cz
