Nemoci a škůdci, kteří dokážou naši úrodu dokonale znehodnotit, se natolik rozmnožili, že bez včasného a cíleného zásahu už dnes nesklidíme pořádné jablko ani švestku.

Základní ošetření

U ovocných stromů provádíme tři základní postřiky. První – předjarní postřik provádíme ještě před rozkvětem jako universální ochranu před přezimujícími škůdci. Následující dva – jarní postřiky už bývají cíleny proti konkrétním škůdcům nebo nemocem. Do prvního z nich se pustíme v době odkvétání a přibližně tři neděle po něm, kdy se už objevují maličké plůdky velikosti třešňové pecky, můžeme začít s dalším. Některé ovocné stromy pak stříkáme ještě na podzim.

Předjarní postřik

Tento zásah je třeba provést ještě v zimě – obyčejně na konci února až začátku března. V této době můžeme celkem spolehlivě zlikvidovat řadu přezimujících škůdců, kteří by po oteplení vyrazili v „plné polní“. Jsou to například píďalky, mšice, svilušky, puklice, mery a štítenky, ale též housenky obalečů a podkopníčka spirálového.

Nejčastěji používáme přípravky na bázi oleje, jako je OLEOEKOL a ALIEKOL aj., které zárodky škůdců obalí olejovou vrstvičkou, čímž jim zabrání v dýchání. O úplnou likvidaci se pak postarají ostatní látky obsažené v daném přípravku. (Razantní herbicidy používané ještě v nedávné minulosti byly zakázány, protože obsahovaly toxické a karcinogenní látky.)

Pořádná sprcha

Aby bylo takové opatření účinné, musí se přípravek dostat do všech koutů a škvír v kůře, kde by se zárodky škůdců mohly ukrýt. Když to řekneme „po lopatě“, celý strom pěkně osprchujeme od koruny přes jednotlivé větve až k patě tak, že z něj bude kapat. V případě potřeby můžeme postřik za týden až 14 dní zopakovat jiným přípravkem, ale neměli bychom s tím příliš otálet. Poslední možnost předjarního postřiku je u většiny stromů ve stádiu zeleného poupěte!

Na co si dát pozor

Předjarní postřik nikdy neprovádíme za mrazivých dnů ani v době, kdy taková zima může bezprostředně přijít. Snadno by došlo k poškození stromů mrazem. Minimální teplota pro aplikaci olejových přípravků je 7 stupňů nad nulou, ideální okolo 15 stupňů Celsia. Do postřiku se nepouštíme ani za silného větru, během deště nebo těsně před ním, protože by účinnou látku spláchla voda. A ještě rada do budoucna.

Zapamatujme si přesné označení použitého přípravku a za rok si pro jistotu pořiďme jiný. Pokud bychom léta používali stejný prostředek, škůdci se proti němu obrní a přestane být účinný.

Správné ředění

Přípravky ředíme zásadně v doporučeném poměru, potřebné množství tekutiny se vypočítá pomocí tabulek, kde je bráno v potaz stáří každého stromu a průměr jeho koruny. Pokud si nejsme jisti, poraďme se raději s odborným (a česky mluvícím) prodejcem, protože naředěné přípravky rychle ztrácejí účinnost.

Ochranné pomůcky

I když současné, ekologicky šetrné prostředky nejsou zdaleka tak nebezpečné jako dřívější přípravky, přece jen bychom měli dbát určitých bezpečnostních zásad. Pozor si musíme dát zejména na oči a používat ochranný štít nebo brýle. Hlavu a oděv si chráníme igelitovým či jiným pláštěm, ideální je pogumovaný rybářský oblek včetně klobouku, který po použití osprchujeme. Samozřejmou pomůckou jsou gumové rukavice, bez nichž bychom se neměli pouštět do žádné manipulace s ochrannými prostředky.