Jarní postřiky už většinou provádíme cíleně se zaměřením na konkrétní škůdce nebo choroby, které ohrožují určité ovocné stromy. V takovém případě už musíme mít jistotu, že je dřevina napadena nebo ohrožena konkrétní nemocí nebo určitým, a ne jiným druhem hmyzu, proti kterému použijeme cílený ochranný prostředek. Pokud si nejsme stoprocentně jisti, vezměme si větvičku nebo část kůry, případně uložené ovoce, o kterém se domníváme, že je infikováno, a poraďme se s odborníkem. Vyhněme se prodejnám, kde obsluhují pouze zaučení prodavači, kteří často ani neumí dobře česky, a zamiřme tam, kde je možnost konzultace s fundovaným zahradníkem. Je možné, že nám bude doporučovat výrobky konkrétní firmy, je to však lepší, než použít nevhodný pesticid.

Na co si dát pozor?

Pečlivě si přečtěme návod a dodržujme dobu, během níž se má přípravek aplikovat. V příbalovém letáku bývají uvedeny buď konkrétní termíny, nebo určitá stádia, kdy je vhodné ochranný postřik použít. Může to být třeba v době rašení, ve stádiu myšího ouška, před rozkvětem, po odkvětu apod. Dřívější nebo opožděný postřik nemá smysl.

Další podmínkou aplikace je příhodné počasí. Nejlepší je ošetřovat stromy v časně ranních nebo večerních hodinách, když je sluníčko schované za mraky a současně nehrozí, že se během alespoň tří hodin spustí déšť. Vhodná není ani azurově modrá obloha prozářená sluncem. Kapičky roztoku totiž působí jako lupa, a mohly by popálit rašící pupeny a mladé výhonky.

Asi nejdůležitější podmínkou je dodržení správné koncentrace. Pokud namícháte slabší roztok, nebude účinkovat, v opačném případě můžete spolu se škůdci zlikvidovat i živočichy z nejbližšího okolí nebo vážně poškodit ošetřovaný strom. Dejte si proto pozor při ředění! V některých letácích je uvedeno v procentech, které je třeba převést na mililitry. V takovém případě se 1% koncentrace rovná 10 ml neředěného roztoku, který rozpustíme v 1 l vody.

Nezapomínejme ani na bezpečnost svého okolí a zaměřme pozornost především na délku ochranné lhůty, po kterou trvají zdravotní rizika a nebezpečí spojená s použitím daného přípravku. Při aplikaci se obloukem vyhněme takovým místům, jako je dětské pískoviště, výběh pro domácí zvířata nebo krmítko pro ptáky. Je-li to možné, zakryjme je igelitovou fólií. Že při takovém zásahu používáme ochranné pomůcky, jako jsou rukavice, igelitový plášť, klobouk a ochrana očí, je samozřejmé.

Jak na to?

Jarním postřikem musíme ošetřit kompletně celý povrch, a proto je třeba pečlivě obstříkat celý strom a zacílit trysku i na spodní partie stromu. Abychom se dostali do všech koutů, nebojme se přiblížit co nejvíce k ošetřovanému místu, optimální vzdálenost je od 30 do 50 cm. Se štědrostí to nepřehánějme a připravme si jen takové množství roztoku, který můžeme okamžitě využít. Na rozdíl od předjarního postřiku, který je do určité míry očistnou sprchou, aplikujeme tentokrát jen takové množství přípravku, aby nestékal na zem. Naředěné koncentráty již nelze skladovat.

Co přichází v úvahu?

Na jaře obvykle provádíme postřiky proti strupovitosti jabloní a hrušní, rzivosti hrušně, moniliovému úžehu peckovin, červené skvrnitosti listů švestek, puchýřovitosti švestek, padlí révovému a dalším chorobám. Ze škůdců si posvítíme především na pilatku jablečnou a žlutou, puklici švestkovou, květopasa jabloňového, svilušky na ovocných dřevinách a všechny druhy mšic.

ČTĚTE TAKÉ:

Účinný chemický prostředek proti jedné z nejrozšířenějších chorob, jako je šarka, která hromadně napadá hlavně mladé stromy slivoní, meruněk a broskví, zatím neexistuje. Nejlepší možnou ochranou je v tomto případě oddělená výsadba nových odolnějších odrůd a celoroční likvidace mšic, které tuto chorobu přenášejí.

Prvořadá je prevence

Konečně i u ostatních druhů ovoce bychom měli dbát především na prevenci a poskytnout stromům dostatečnou vzdušnost, aby nevznikl prostor pro šíření houbovitých chorob. Musíme však také doplňovat ovocný sad novými rezistenčními odrůdami, které jsou odolnější vůči chorobám a nepřitahují tolik škůdce. Chemický zásah je až poslední možností.