Mají tvar vajíčka nebo srdíčka a na první pohled připomínají leknín. Od počátku léta do začátku podzimu zcela jistě potěší každé oko jasně žlutými nálevkovitými kvítky, které se pomalu rozvíjejí v pěticípý větrník s roztřepenými okraji. Jsou sice velké jen několik centimetrů, ale rozhodně neujdou naší pozornosti. Nese je tenká, přes 5 cm dlouhá stopka, takže působí jako likérové pohárky, ze kterých v noci usrkávají vodní nymfy. Ostatně, kdo ví?

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Tato vytrvalá rostlina patří k menšímu rodu složenému asi z 20 druhů vzplývavých vodních rostlin rybníků, vodních tůní a slepých ramen řek po celém světě. Vyznačují se dlouhými článkovanými oddenky, z vody vyčnívajícími nálevkovitými kvítky bílé nebo žluté barvy a širokým listy, které plují po hladině a často vytvářejí celé koberce. Plavín štítnatý se vyskytuje v severní a střední Evropě včetně ČR, kde patří mezi kriticky ohrožené druhy. Ve volné přírodě se s ním můžeme setkat hlavně na Ostravsku a v jižních Čechách. Protože dobře snáší mrazy, je hojně pěstován v rybnících i menších zahradních jezírkách s hladinou od 20 do 140 cm.

Květenství

Rozkvétá v rozmezí června až září, po odkvětu se kališní lístky stahují a stopka se začíná ohýbat. Vznikají pukavé tobolky s množstvím plochých semen s háčky, které se zachycují v peří ptáků nebo plují po hladině.

Vlastnosti

U nás se plavín pěstuje výhradně jako okrasná rostlina, ale v Japonsku se z jeho listů připravuje salát.

Pěstování

Plavín
info

Plavín

Tato rostlina je vhodná pro středně velká nebo větší jezírka a nádrže se stojatou vodou (nejlépe dešťovou), jejichž hladina je vystavena plnému slunci.

Potřebuje pevné dno s hlinitopísčitým substrátem bohatým na živiny. Optimální výška vodního sloupce je 60 cm, plavínu se však bude dařit v hloubce od 20 až do 140 cm. Je poměrně otužilý, takže zimu v nevypuštěné nádrži v pohodě přečká. S okrasnými rybkami se snáší dobře, určité nebezpečí pro něj představují kapři, kteří rozrývají dno, a ničí tak rostoucí oddenky.

Množení

Sám se rozmnožuje pomocí plazivých výhonků, z nichž vyrůstají mladé rostliny, které postupně zakořeňují a vytvářejí až souvislé koberce. Ty mohou při nekontrolovatelném růstu pokrýt celou hladinu, takže je musíme čas od času prořezávat.

Vlastním přičiněním si můžeme plavín namnožit dělením oddenků, které odebereme v průběhu léta a necháme zakořenit v částečně ponořených nádobách. Do nich také můžeme vysévat semena. Musíme však vystihnout dobu, kdy tobolky praskají a semena se začínají sama uvolňovat. Novou rostlinu lze po vypuštění jezírka zasadit přímo do substrátu, v napuštěné nádrži ji spustíme ke dnu v zatíženém košíku.