Nadměrné vlhko se stalo živnou půdou pro houbovité choroby a plísně, které nyní budou nepřítelem číslo jedna pro všechny užitkové plodiny. Sledujme proto s dvojnásobnou péčí své záhonky a v případě výskytu jakýchkoliv onemocnění je likvidujme dříve, než ony zlikvidují naši zahrádku.

Nejvíce ohroženy budou hlízy a cibule

Brambory se po červnových slejvácích zařadí asi k nejohroženějším druhům zeleniny. Právě vlhké počasí a výrazné střídání teplot mezi dnem a nocí podporují šíření plísně bramborové, která vytváří na povrchu hlíz hnědé až stříbřitě šedé skvrny, jež se částečně propadají. Pletivo pod nimi začíná hnědnout a obvykle podléhá druhotné hnilobě. Na to samozřejmě nebudeme čekat a začneme si všímat listů.

Plíseň se začíná projevovat tak, že se na nich objevují neohraničené vodnaté a později hnědé skvrny šířící se od okrajů nebo špiček směrem dovnitř. Na spodní straně se za vlhkého počasí objevuje bílý povlak houby. Při signalizaci zmíněných příznaků je třeba provést první ošetření některým z doporučených přípravků, jako je Kuprikol, Chamipon nebo Kocide. K dalšímu zásahu, který provádíme obvykle po 14 dnech, se doporučují přípravky Acrobat, Ridomil a Ortiva. Většinou je lze aplikovat od května do srpna, ke konci vegetačního období nezapomeňme z brambor odstranit natě.

ČTĚTE TAKÉ:

Cibule na tom nebude po přívalových deštích o moc lépe. Zejména zimní a kuchyňská cibule, šalotka, ale i některé okrasné česneky bývají při dlouhodobě zvýšené vlhkosti napadány plísní cibulovou. Na listech pak vznikají šedo až žlutozelené skvrny, které jsou zpočátku rozptýlené, ale později pokryjí celý povrch listu šedavým nebo hnědošedým povlakem. Napadené rostliny předčasně ztrácejí listy, přestávají růst a vytvářejí jen maličké, velmi často nevyzrálé cibulky se silnými krčky, které se nedají skladovat. K ošetření se hodí přípravky Acrobat nebo Ortiva používané společně se smáčedlem Silwet. Aplikujeme je většinou ve čtrnáctidenních intervalech od začátku června do konce srpna.

Listová a košťálová zelenina

Zelenina
info

Zelenina

Zelí a květák nejsou na tom za vlhkého a deštivého počasí také příliš dobře. Nejen starší, ale i úplně mladé rostliny ve fázi děložních lístků může napadnout plíseň zelná, která mívá na svědomí postupné odumírání listů a při větším výskytu i likvidaci celé rostliny. Upozorňuje na sebe žlutozelenými až úplně žlutými neohraničenými skvrnami, které jsou ráno nebo po deštích řídce pokryty bělavým povlakem houby.

U zelí může infekce proniknout až dovnitř hlávek a způsobit tam hniloby projevující se třeba až při skladování. K chemickému ošetření použijeme přípravek Rovral, který aplikujeme již při prvních příznacích. Za vlhkého počasí, po týdnu až 14 dnech, ošetření zopakujeme. Postřiky lze provádět od července do září. Nezapomeňme také provzdušnit porost, aby se vlhkost neměla kde zdržovat.

Plodová zelenina

Okurka by už na tom měla být líp, protože vytváří své plody nad zemí, ale skutečnost je jiná. U polehávajících listů se může za zvýšeného vlhka a teplot v rozmezí od 20 do 25 °C velmi snadno objevit plíseň okurková, která se projevuje světle až žlutozelenými skvrnami, většinou ohraničenými žilnatinou. Napadené pletivo hnědne, usychá a celé rostliny postupně hynou. Tady už je třeba se pustit do komplexní ochrany a využít také osvědčených zahradnických praktik.

Hlavní zásadou je, že bychom okurky měli pěstovat na osluněném a vzdušném místě, kde se nedrží vlhkost, a za dlouhotrvajících dešťů ochránit rostliny otevřeným fóliovým krytem, aby jím mohl proudit vzduch. Z chemických přípravků použijeme Acrobat, Ortivu a Aliette, které aplikujeme v průběhu června až srpna.

Rajčata mají v průběhu deštivého období rovněž namále. Plíseň rajčete, známá více jako plíseň bramborová, dokáže bez včasného zásahu zlikvidovat celou rostlinu včetně plodů. Zpočátku se projevuje na špičkách a okrajích listů v podobě šedozelených vodnatých skvrn, za vlhka se na spodní straně vytvoří ještě bělavý povlak houby. Skvrny hnědnou, postupně se objevují i na stoncích a napadené části začínají usychat. Podobně je tomu s plody, kde nejprve pozorujeme šedozelené skvrny, které tmavnou a na povrchu vznikají tvrdé vrásky. Napadená rajčata nedozrávají, jejich dužina je ztvrdlá a nekonzumovatelná. Preventivní ošetření lze provádět již od začátku července systémovými přípravky Ortiva a Acrobat, v době dozrávání je třeba použít přípravky s krátkou ochrannou lhůtou, jako je Champion, Ridomil Pepite či Ortiva. Keříková rajčata je vhodné za dlouhodobých dešťů zakrýt dobře větraným fóliovým krytem, preventivní ochranou je sázet rajčata co nejdále od brambor.

Titulní foto: Thinkstockphotos.com