Dostat dusík do rostlin pomáhá několik faktorů. Například bouřka. Každý elektrický výboj dokáže změnit chemizaci ovzduší dost výrazným způsobem, takže vytvoří několik prvků, které se normálně nevyskytují. Třeba ozón nebo kysličníky dusíku. Ty se s deštěm dostávají do půdy a rostlin. Proto tráva vypadá po bouřce tak zelená, protože vylučuje právě dusík, který převzala do sebe v této formě.

Jenže my potřebujeme dusík mít i v půdě. Je to základní stavební prvek. A právě dusík my můžeme dát do půdy i tím, že budeme pěstovat vhodné plodiny, které mají u kořenů bakterie, jenž si atmosférický dusík dokážou změnit na biohnojivo. Samotné rostliny pak při tlení výrazně zvyšují procento této látky v zemi, když se následně zaorají.

Kde je jetel, je dobře

O vlastnostech bobovitých rostlin ví už odpradávna každý sedlák. V našich končinách se pěstoval většinou jetel, který se stal jakýmsi synonymem dobré úrody a jídla pro dobytek. V historických knihách se například dočteme o „letech chudých“, kdy přemnožený blín černý zcela zničil mnohá pole osetá jetelem. S obavami pak hospodáři vzhlíželi do dalšího roku a očekávali malou úrodu. V Maďarsku se dokonce tradovalo, že když nevzejde jetel, přijdou napřesrok Turci.

Jetel je prospěšný pro mnohé plodiny. Měl by se vysévat tam, kde další rok poroste kukuřice či pšenice. Je dobré jej vysévat do sadů a mezi řádky vinic, a to společně s doprovodnými travami nebo dalšími bobovitými rostlinami, jako je podzemnice olejná nebo sója.

Fazole a lusky pro vaši zahrádku

Na zahradě se hodně uplatní hrách a fazole. Tyto rostliny prospívají bramborám, mrkvi, okurkám, květáku, ředkvičkám, kukuřici a mnohým bylinkám.

Po raných plodinách je dobré vysévat podzemnici olejnou. Ta dokáže zásobit zeminu velkým množstvím dusíku a navíc ji provzdušňuje. Je zde ovšem problém v tom, že vegetační období musí být celkem dlouhé.

Nejlepší je vojtěška

Abychom nezapomněli na další plodiny, které poslouží pro takzvané zelené hnojení, musíme uvést i kudzu, hrách, sóju, vikev chlupatou a hlavně vojtěšku. Tato rostlina je asi v zachycování dusíku nejúčinnější. Za rok dokáže na půl hektaru absorbovat až 100 kg dusíku. Bohužel musí mít celkem lehkou a prostupnou půdu, protože její kořeny jsou až 30 metrů dlouhé (normálně však kolem sedmi metrů).

Díky dlouhým kořenům vytáhne i z velké hloubky minerály a živiny. Vojtěška tak dokáže být neskutečným zdrojem železa, fosforu, draslíku i hořčíku. Lze ji jednoduše vypěstovat i na zahrádce a používat ji do salátů nebo jako čaj.

Můžete ji také dát do kompostu. Například v moderních kompostovačích působí jako skvělý startér pro kompostování kuchyňského odpadu.

Jestli nevíte, kde vám vojtěška poroste, tak rada je jednoduchá – všude tam, kde se daří pampelišce.