Jsou tmavě zelené až zeleno-modré barvy, zespodu mají bílý nádech a kromě horních větví směřují paprskovitě do všech stran. Borka je hnědá, na spodní části kmene čtvercovitě rozpraskaná.

ČTĚTE TAKÉ:

Smrky náleží k rodu čítajícímu 30 až 40 druhů jednodomých stálezelených jehličnanů, vyskytujících se převážně v chladných a mírných pásmech severní polokoule. Náš smrk omorika pochází z nevelkého teritoria Bosny a Srbska, kde roste v nadmořské výšce 800 až 1 600 m. Na rozdíl od většiny ostatních smrků dává přednost vápencovému podkladu, takže ani v zahrádce nám nemusí překyselovat půdu a můžeme ho pěstovat v blízkosti vápenomilných skalniček nebo třeba plaménků.

Smrk
info

Smrk

V mnohých rodinách se dost možná tento špičatý smrček objeví coby novinka v podobě vánočního stromku, ale proč bychom ho také nemohli pěstovat na zahrádce a rozdělit se o štědrovečerní pohodu s přezimujícími ptáčky? Dorůstá výšky kolem 20 m, což není zase tak moc, a když nám přece jenom přeroste přes hlavu, co brání tomu, aby po čase skončil ve vánočním stojanu. Další možností je pořídit si zakrslý kultivar zvaný Nana, který roste celkem pomalu a ani v dospělosti nebude vyšší než 3 m.

Květenství

Od dubna do června. Drobné samčí šištice ve spodní části koruny dosahují délky 1,5 až 2 cm, červené samičí v její horní části bývají velké až 4 cm. Ke konci vegetační sezony dozrávají skořicovitě hnědé vejcovité šišky s okřídlenými semeny. I po jejich vypadání zůstávají viset na stromě až tři roky.

Pěstování

Smrk omorika bývá vysazován jako dekorativní dřevina v parcích, najde však své uplatnění i v malých zahrádkách. Vyhovuje mu lehce vyvýšené slunné stanoviště nebo polostín s mírně vlhkou humózní půdou slabě kyselé i zásadité reakce.

Dobře snáší městské ovzduší, vadí mu však trvalé přemokření, ale též úpal. Nesázejme ho proto podél jižních stěn, daleko lépe mu bude v otevřeném prostoru uprostřed zeleně.

Zakrslé kultivary lze pěstovat i ve větších přenosných nádobách s tím, že do půdy přimícháme trochu mletého vápence a budeme je přihnojovat přípravkem pro jehličnaté dřeviny.

Množení

Semena vyséváme na jaře do nádob ve studeném pařeništi, zakrslé kultivary lze též množit odebíráním řízků v pozdním létě. Mladé semenáčky vyžadují přistínění.

Titulní foto: Thinkstockphotos.com