www.wikimedia.org
Rod Actinidia (nebo také čnělkovec) zahrnuje opadavé, dřevnaté, ovíjivé liány, dorůstající do několikametrové výšky. Listy jsou vstřícné, pilovité, chlupaté nebo lysé. Květy jsou drobné, bílé a vonné, plodem je bobule.
ČTĚTE TAKÉ:
Který druh?
Z obchodů všichni známe aktinidii čínskou (Actinidia chinensis). Má poměrně velké plody hnědé barvy, se zelenou dužninou a drobnými černými semínky. Celá rostlina je, podobně jako plody, chlupatá, výhony bývají na plném slunci načervenalé. Rostliny jsou zpravidla dvoudomé, a proto musíme mít samčí i samičí rostlinu, abychom se dočkali plodů. Prodejci uvádějí, že tuto aktinidii můžete pěstovat bez obav venku, až do -15 °C, faktem ale je, že u ní často hrozí vymrzání, pokud jsou tužší zimy nebo pokud rostlina nemá zimní přikrývku. Proto je vhodné ji pěstovat v nevytápěných sklenících a pro venkovní podmínky zvolit vhodnější druhy.
Kiwi
Třeba aktinidii význačnou (Actinidia arguta). Je to bujně rostoucí liána dosahující do výšky až okolo osmi metrů. Listy jsou lysé a mají načervenalý řapík. Plodem jsou lysé, zelené bobule velikosti angreštu. Výhodou je, že se před konzumací nemusejí loupat. Dozrávají během září až října. Můžeme si vybrat mezi dvoudomými nebo jednodomými odrůdami. U dvoudomých musíme mít samčí i samičí rostliny, doporučuje se 1 samec na zhruba 6 samičích rostlin. Existují ale i jednodomé odrůdy, např. odrůdy ´Weiki´, ´Ambrosia´nebo ´Issai´. Mrazuvzdornost tohoto kiwi je až do -30 °C. Vysazujeme ho na vzdálenost 2 – 4 metrů do výsadbové jámy o velikosti 40 x 40 x 40 cm.
Kiwi
Krásnou barevnou dominantou do zahrady je Actinidia kolomikta. Pochází z Koreje, Mandžuska a severní Číny. Je slabšího vzrůstu, méně se ovíjí. Listy má u řapíku srdčité, u samčích jedinců na špičce často bílé a později růžové, vypadají jako namočené do barvy, někdy se růžově nebo bíle zbarví celý list. Plody jsou žlutozelené. Na jednu samčí rostlinu se doporučuje vysadit 4 samičí.
Jak je pěstovat?
www.luirig.altervista.org
Aktinidie mají rády slunné až polostinné stanoviště. Vysazujeme je k pevné opoře, po níž se budou moci popínat. Hodí se například k popnutí pergol, altánů či k zakrytí nežádoucích pohledů v zahradě, např. staré kůlny. Pokud byste si chtěli kiwi namnožit, zvolte raději hřížení podzimních výhonů. Letní řízkování, případně výsevy jsou velmi zdlouhavé. Při výsadbě musíme rostliny vydatně zavlažit do výsadbové jámy i po výsadbě. Pokud mulčujeme, nikdy nenahrnujeme mulč ke kořenovému krčku. Hnojit můžeme v zásobním hnojení, vyhýbáme se organickým hnojivům, která sice podporují růst výhonů, ale na úkor kvetení. Během vegetace přihnojujeme např. Kristalonem – plod a květ, který má vyšší obsah fosforu a draslíku, což podpoří nakvétání a správný vývoj plodů. Velkou výhodou je, že aktinidie téměř netrpí na choroby a škůdce.
Něco pro zdraví…
Kiwi je ovoce s jedním z nejvyšších obsahů vitaminu C a obsahuje i významné množství minerálních látek (manganu, draslíku, mědi a fosforu). Kromě vitaminu C, obsahuje vitaminy E a A a je významným zdrojem antioxidantů. Denní konzumace 2 – 3 plodů snižuje riziko krevních sraženin a zároveň snižováním krevních lipidů chrání náš kardiovaskulární systém. Pozor na kiwi si ale musejí dát lidé s chorobami ledvin a žlučníku. Tvorbou šťavelanu vápenatého přichází tělo o vápník, tvoří se krystaly, které mohou způsobovat zdravotní problémy. Někdy může kiwi způsobit lehčí (kopřivka) nebo těžší alergické reakce (vyrážka, nevolnost, otoky).
Titulní foto: Thinkstockphotos.com