Její rozvětvená článkovaná lodyha s tuhými vidličnatě větvenými listy připomínající přesličku se vlní pod hladinou jako líné hadí ocásky směrem, kam právě fouká vítr, nebo uhánějí barevné rybky. Drobných hluboce miskovitých kvítků si sotva všimneme, vyrážejí na krátké stopce v paždí listů, bílé samčí dorůstají v průměru tří a zelené samičí pouze jednoho milimetru. Po jejich odkvětu se objevují černé plody ve tvaru vejčitého oříšku.

ČTĚTE TAKÉ:

Růžkatce náleží stejně jako přesličky k vývojově starším typům rostlin, které přetrvaly do dnešní doby. Patří k rodu čítajícímu přibližně 30 druhů ponořených vodních trvalek jedinečných tím, že jsou téměř bez kořenů a žijí hlavně z vody. Vyskytují se většinou ve stojatých vodách bez ohledu na to, zda se jedná o tropické oblasti, nebo mírná pásma, kde zimní teploty klesají hluboko pod nulu. Hojně se pěstují v zahradních rybníčcích, ale též jako akvarijní rostliny.

Květenství

V našich klimatických podmínkách od července do září.

Vlastnosti

Růžkatec ponořený vylučuje látky, které škodí řasám a silicím, čímž významně napomáhá k udržení čistoty zahradních jezírek bez použití chemie.

Pěstování

Je velice snadné a dá se říci, že tuto rostlinu zvládne pěstovat každý lenoch. Můžeme ji sice přichytit ke dnu, kde jakžtakž zakoření, ale většinou stačí hodit ji do vody a máme po starostech.

Vyhovuje jí hloubka od 50 do 100 cm, kde se bez problémů zabydlí ve společenství leknínů, stulíků a ostatních vodních rostlin.

Na zimu ji nemusíme přenášet, v pohodě přečká pod ledem.

Co jí naopak vadí, je vytahování z vody. Při čištění jezírka proto mějme po ruce větší nádobu, protože na suchu dlouho nevydrží. Počítejme také s tím, že se snadno láme, ale ulomené části stonku se většinou zase uchytí.

Rozmnožování

Vlastní cestou se rozmnožuje hlavně pomocí tzv. zimních pupenů, které přes zimu klesnou na dno a tam se z nich na jaře vyvinou nové rostliny. My však můžeme růžkatec množit i dělením stonku.

Titulní foto: Wikimedia Commons