Už několikrát jsme vám psali, co dělat s dešťovou vodou. Může se zachytávat do sudů a pak s ní zalévat konví, může se zachytávat do speciálních nádrží a pak využít i v celém domě nebo se nechá zasakovat do půdy. A to buď speciálními vsakovacími tunely, nebo povrchovými vsaky. A právě ty nyní využijeme pro naši dešťovou zahradu.
Jezírko na pár dní
Zdroj: nativeplantsunlimited.com
Základem celé myšlenky je to, že nechceme budovat zahradní jezírko. Chceme, aby dešťová voda odtekla na námi vytyčené území, kde se vsákne do země. Pomáhá tak udržovat stav podzemní vody, čistí se a hlavně zlepšuje prostředí, protože zvyšuje vlhkost vzduchu i okolí. V těchto místech pak mohou růst jiné rostliny než na klasické zahradě a drží se tu rozmanitější fauna.
Možná si řeknete, že to bude perfektní místo pro líheň komárů. To ovšem není pravda. Jezírko, které ve vsaku dočasně vznikne, se dostane do půdy během čtyř dní. Komár potřebuje na vylíhnutí 7-12 dní. Samozřejmě, že je zapotřebí znát podloží, abyste se nesnažili vytvářet vsaky na místech k tomu nevhodných. Na žulové skále prostě vsak neuděláte.
Jak na to
Zdroj: Indy.gov
Pro vsak je důležitá dostatečně rozměrná díra, kterou buď sami vykopete, nebo využijete přírodní prohlubeň. Tu je zapotřebí vyložit geotextilií a na ni navrstvit štěrk (záleží na množství přiváděné vody). Na štěrk (ideální je třeba frakce 16/32) pak znova položit geotextilii a zasypat ji tím, co je vhodné pro pěstování zamýšlených rostlin. Můžete použít písek, hlínu i rašelinu. Ideální je kombinace – 50 písku, 30 kompostu, 20 zeminy. Na tuto vrstvu pak můžete vytvořit i mulčovací vrstvu z kůry, která zabrání rychlému odpařování.
Pokud se bojíte, že by vrstva hlíny byla příliš velkou brzdou pro vsakování, je možné vytvořit jakýsi přepad. Uprostřed vsaďte trubku, která bude vyčnívat požadovanou výšku nad zem (neporadíme vám kolik, záleží na podloží, hlíně i rozlehlosti vsaku) a končí ve štěrkovém podloží. Přebytečná voda pak bude přímo odtékat do této vsakovací vrstvy. Pokud budete mít naopak problém s příliš rychlým vsakováním, lze kraje podmoku vyložit bazénovou fólií, takže se voda bude muset dostat do štěrkové vrstvy menší plochou.
Co vysadit?
Musíte si uvědomit, že vsak může být pod vodou i několik dní. Takže rostliny, které sem vysadíte, musí zamokření vydržet. Ale rostlin je opravdu mnoho. Stačí si vzít k ruce nějakou naučnou literaturu a najdete jich desítky. Můžeme doporučit například mátu vodní, která rychle a vytrvale zazelení břehy. Jen pozor – je to téměř plevel, který budete muset každý rok pořádně ukáznit.
Dále můžete vysadit různé druhy sítin, kejklířek, traviny suchopýru apod. Pokud chcete něco netradičnějšího a málo známého, tak zkuste třeba štítovku (Chelone lyonii) nebo zevar.
Titulní foto: madeinjakarta.org
