Nejdůležitější je připravit si prostory. Ty by měly být chladné, tmavé a suché. A samozřejmě čisté.

Čistota půl zdraví

Stejně jako je třeba si před jídlem umýt ruce, je třeba před uskladněním ovoce pořádně vyčistit prostory a skladovací regály. Celý prostor by se měl vydesinfikovat a případně i vybílit vápnem, aby se zamezilo tvorbě plísní, zabili všichni škůdci, kteří si zalezli do děr apod.

Stejně tak byste měli i vymýt vodou přepravky, police a regály, kam budete úrodu dávat. Po vodní lázni přijde na řadu opět chemická desinfekce a opět opláchnutí.

Další podmínkou úspěšného skladování je nízká teplota, která se pohybuje kolem 3 °C. To může být zvláště u novějších staveb problém, a proto je třeba kompenzovat teplejší klima častým větráním za svítání či v jiné chladnější době.

Rovněž je nutné hlídat vzdušnou vlhkost pomocí vlhkoměru, aby se pohybovala okolo 85 %. Pokud poklesne, můžeme ji zvýšit kropením podlahy nebo rozvěšením vlhkých látek, snížit ji naopak můžeme větráním za suchého počasí.

Základ: ovoce nesnáší zeleninu

Základ každého zahrádkáře při ukládání úrody zní – ovoce a zelenina se nesnáší. Nikdy je neskladujte společně. Například skladovat zelí v jedné místnosti s jablky znamená, že jablka budou chutnat po zelí a zelí bude kvasit.

Je tedy lepší uskladnit zeleninu a ovoce na různých místech. Někdy to ale nejde. Zkuste pak třeba alespoň oddělit prostory v jednom sklepě příčkou, aby nebyly přímo u sebe.

Ovoce do bedýnek

K uskladnění ovoce jsou dobré klasické přepravky. Pokládejte je stopkou dolů maximálně ve dvou vrstvách. Každé jablko prohlédněte, zda není plesnivé. Od jednoho se vám zkazí celá bedýnka. Bedýnky pak ukládejte tak, aby neležely na zemi. Je lepší je podložit latěmi, aby mezi nimi a zemí byla alespoň pěticentimetrová mezera.

Někdo jablka balí do papíru. To je strašná práce a navíc se pak nedá ani kontrolovat kvalita jednotlivých jablek. Je lepší bedýnku vyložit papírem a vždy po dvou řadách vytáhnout okraj nahoru. Rozdělí se tím jablka na menší „kóje“, takže když opravdu bude nějaké jablko plesnivé, sníží se riziko přenosu plísně na všechny ostatní kusy. Navíc papír pomáhá regulovat vlhkost.

Zelenina do písku

Autor: Shutterstock.com

Na uskladnění zeleniny budeme hlavně potřebovat bedýnky bez otvorů, aby se do nich mohl nasypat mírně vlhký písek nebo suchá rašelina, kam zapícháme hlavně kořenovou zeleninu tak, aby se jednotlivé kusy navzájem nedotýkaly. Kdo má podlahu z volně uložených kamenů, může kořenovou zeleninu ukládat do pyramidálních hrůbků – laicky řečeno větších pískových bochánků, do kterých po celém obvodu napícháme mrkev, petržel, celer nebo pastinák aj. a znovu je obsypeme pískem, aby vyčnívala pouze srdéčka. Získáme tak jakéhosi ježka, který má místo bodlin vršky kořenové zeleniny.

Do písku také můžeme zakládat salát, kapustu, zelí a další druhy košťálové zeleniny, kterým jsme ponechali kořeny. Hlávky odřezané od kořenů naopak ukládáme do laťových polic košťálem vzhůru.

Kdo s kým?

Je dobré připomenout, že tyto oba druhy zeleniny se vhodně doplňují (košťálová odpařuje do ovzduší hodně vody, zatímco kořenová vlhko spíše potřebuje), a proto bude vhodné je skladovat pohromadě. Cibule a česnek naproti tomu k ostatním druhům zeleniny nepatří. Jednak by od nich mohly načichnout a za druhé cibulové zelenině nesvědčí vlhko. Nejlépe proto uděláme, když je uskladníme v lískách na suchém a dobře větraném místě, nebo je svážeme do copánků a zavěsíme třeba nade dveře.