Vše o vinné révě

Mít vlastní vinohrad je sen mnoha Čechů, Moravanů, Slezanů a spousty a spousty dalších národností světa. Tak si sen splňte. Pěstovat víno je práce sice těžká, ale stojí to za to.

Proč je dřina pěstovat víno? Protože vinná réva potřebuje dost práce, dost opečovávání, aby rodila. Samozřejmě, že všichni známe ty ohromné stromy vinné révy zavěšené na pergolách, stěnách domů a zídkách zahrádek, jak jsou obalené hrozny (těmto rozvětveným stromům se odborně říká palmety). Jenže ne vždycky to tak bývá a taková réva je často spíš nositelem mnoha chorob, než aby byla opravdovým plnohodnotným stromem pro každoroční produkci sladkých a šťavnatých plodů.

Původně planou popínavou rostlinu se přibližně před 5000 lety rozhodli zkrotit obyvatelé jihozápadních částí Asie, odkud se postupně začalo její pěstování rozšiřovat do ostatních částí světa, až se přes Středozemní moře dostala i do Evropy. Největšími pěstiteli byli staří Řekové a Římané, po nástupu křesťanství převzaly jejich štafetu hlavně kláštery, které přípravu vinného moku dovedly k dokonalosti. Prim na této cestě sehrála Francie, která se přibližně od 16. století stala Mekkou vinařů a své dominantní postavení si udržuje dodnes.

Na našem území se vinařství podle archeologických nálezů provozovalo již v období Velkomoravské říše (833 - 906). Do Čech se dostalo podle pověsti r. 892, kdy moravský kníže Svatopluk poslal Bořivojovi sud vína jako dar k narození syna Spytihněva. Brzy po tom se začaly objevovat první vinice na Mělnicku, zlatého věku se však vinařství v Čechách dočkalo až ve 14. století za vlády Karla IV.

Mohlo by vás zajímat

Řez: vinná réva

Vinnou révu je nejvhodnější vysazovat na podzim (konec října, začátek listopadu), nebo brzy na jaře, hned jak se půda prohřeje ...

Vinařství dnes patří k nejrozšířenějším odvětvím v zemědělství a je současně i vědou. Na celé řadě vysokých škol existují obory věnující se pěstování a zpracování vinné révy. Nebudeme jim proto jako drobní pěstitelé zasahovat do kompetence a raději si pořídíme co nejstručnější příručku, která nám usnadní první krůčky.

Jak víno vysadit

Vinná réva potřebuje hodně slunce a teplo. Takže vysoko položené oblasti jí nesvědčí. Řekněme, že třeba do 500 metrů n. m. ještě může dávat vhodné plody, ze kterých by se i dal lisovat sladký mošt nebo dokonce dělat víno. A i tak jsou omezené odrůdy, které tato chladna zvládnou. Sazenice vinné révy vysazujme někdy na přelomu dubna a května, ale předtím (nejlépe na podzim) je třeba půdu do hloubky zrýt a obrátit. Pro samotnou výsadbu však použijme směs prosáté zeminy a kompostu.

Hned po napsání tohoto článku jsme dostali informaci z nakladatelství Grada Publishing, že zcela vhodně vyšla zcela nová zajímavá kniha o Bio odrůdách vín. Popularita „bio odrůd“ neboli odrůd se zvýšenou odolností k houbovým chorobám stoupá nejen u profesionálních pěstitelů révy vinné a malovinařů, ale také u zahrádkářů. Jejich předností je minimální používání pesticidů a ekologické pěstování hroznů pro výrobu vína i pro přímou konzumaci. Pěstitelé najdou v knize přehled těch nejzajímavějších moštových a stolních odrůd, které lze pěstovat v našich klimatických podmínkách. Knihu využijí také studenti zahradnických oborů středních a vysokých škol.

Pamatujme také na oporu a natlučme zavčas do země kůly a natáhněme mezi ně dráty. Před výsadbou nezapomeňme zkrátit výhonek na 2 očka a hlavní kořínky na 10 cm. Vysazuje se do jámy hluboké a široké asi na jeden rýč. Při výsadbě k pergole nebo zdi musí být distance alespoň 60 cm. Vysazenou rostlinu je třeba důkladně zalít a okamžitě celou zahrnout kopečkem země, aby ji nepoškodily mrazy.

Z výhonků, které se objeví přibližně v květnu, ponechme jen 2 nejsilnější, ostatní vylomme.

Plody naší práce dozrají přibližně v období od poloviny září do poloviny října. Je samozřejmé, že první úroda bude spíše pro radost, chceme-li se však dočkat velkých sladkých hroznů, neobejdeme se bez pravidelného řezu. Do něj je dobré se pustit v únoru nebo březnu, kdy je třeba seříznout výhonek podle výšky podpůrného pletiva na 4 až 12 oček.