Když se zeptáte zahradníků, co je na zahradě nejdůležitější, řeknou jednoznačně kompost. Když se jich zeptáte, co je na zahradě nejsložitější, opět řeknou kompost. Pořádná zemina z kompostu se totiž nezíská zadarmo. A navíc každá půda potřebuje něco jiného, takže je stejně zapotřebí ho nakonec míchat s dalšími přísadami, jako jsou rašeliny, písky apod., aby se získal materiál vhodný pro sázení rostlin.

Co do kompostu patří:

zbytky ovoce a zeleniny z kuchyně, slupky z citrusových plodů pouze v malém množství, odkvetlé květiny nenapadené škůdci nebo chorobami, tráva, listí a drobné větve, štěpka, piliny, hobliny, kůra, popel z dřeva, čajové sáčky, káva

Co do kompostu nepatří:

plevele a rostliny napadené škůdci a chorobami, natě z brambor, pecky z ovoce, maso, kosti, tuky, kameny, stavební suť, popel z uhlí, plasty, porcelán, kovy a další nerozložitelné materiály, chemikálie, léky, barvy a trus psů a koček

Jak založit kompost

Na trhu je hromada kompostérů, které jsou vyrobené převážně z plastu. Lze do nich házet veškerý biologický materiál a uvnitř probíhá celý proces, za přispění třeba žížal, které si dovnitř nasadíte. Někdo nechává kompostér zespodu otevřený, aby mohli brouci a žížaly dovnitř vlézt ze země. Jenže tudy mohou projít i hraboši. Takže je lepší sem dát husté pletivo, aby drobní živočichové prolezli, ale hraboši, kterým chutnají zbytky z kuchyně, nikoliv.

Druhou možností je stavba kompostu svépomocí. Ze sloupků (kovových, betonových či dřevěných) a prken se vytvoří čtvercové silo, kam se bude házet veškerý bioodpad. Mezi prkny musí zůstat mezera, aby mohl dovnitř vzduch. Dolů opět doporučujeme jemné pletivo.

Když ho budete stavět, doporučujeme vytvořit dole konstrukci, kde budete moct vyndat spodní prkno a odtud vybírat už zkompostovaný materiál.

Mnohem lepší, ale na plochu náročnější, jsou vícekomorové komposty. Místo jednoho sila se postaví dvě či tři. Jedno funguje jako skládka bioodpadu, který se pak zapracovává do samotného komponovacího sila. Třetí pak slouží jako odkladiště již zkompostované hlíny.

Voda, sucho, vidle…

O kompost je třeba se starat. Kompost například nesmí být suchý. Poznáte to podle našedlé barvy povrchu. Pak přestane kompostovací proces a k ničemu vám není. Pak tedy kompost zalijte. Pokračují-li sucha, můžete ho po mírném zalití i zakrýt fólií.

A tady si přečtete moje osobní zkušenosti se stavbou kompostu

Ovšem ani přemokřelý kompost není vhodný. Takový kompost zapáchá, protože hnije. Hnilobu v kompostu opravdu nechceme. Hnilobu zvládnou pouze specializované tepelné kompostárny, které suroviny na kompost nejdřív namelou a pak ve speciálních komponovacích válcích za přístupu tepla nechávají desinfikovat. Mokrý kompost zakryjte střechou (třeba fólií, která svede vodu pryč). Mezi střechou a kompostem ale musí být mezera, aby vlhkost z kompostu mohla unikat.

Kdy kompost přeházet? Tahle rada je drahá a bohužel není univerzální. Kompost by měl být provzdušněný, takže proházení není na škodu. Ovšem proházením zase můžete zrušit již započaté kompostovací procesy. Vezměte si, že ve standardním kompostu můžete nastartovat tlení takovým způsobem, že se teplota zvedne až na 85 °C. Vidlemi tak kompost přeházejte na podzim, kdy do velkého množství zbytků z květin, štěpky apod. dostanete také již vytlenou zeminu, která podpoří celý proces. Na jaře pak odhrabejte spodní vrstvu vytlené zeminy, odeberte ji do vedlejšího sila (nebo beden, pytlů…), ještě nezetlelé části rovnoměrně rozložte a pak zasypejte první posekanou trávou. Ta vytvoří tu perfektní vlhkou peřinu na start kompostování.